Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Redakce Dopisy

Dopisy

Minulý týden

Respekt 33/2018 

Všeobecnou zadluženost populace považuji za jeden z největších „stínů v ráji v naší nejlepší době, jaká kdy byla“.

„Dají vám malou půjčku, poté ji obrovskými úroky nebo pokutami navýší na několikanásobek (…) a vy musíte plnit, cokoli si věřitel vymyslí – jste jeho otrokem.“ Informace o tom, že Česká republika vůbec figuruje na jakémsi globálním indexu otroctví a že tam zaujímá nepříliš lichotivé místo, mě po pravdě zaskočila. Zajisté platí rovnice, že lichvářský dluh = otroctví, a je nepochopitelné, že něco podobného dosud funguje.

Podstatně tíživější mi přijde informace, že potenciálních adeptů „otroctví“ jsou až dva miliony, tedy každý pátý Čech. Tady už nejde o marginálii, kdy se nepříliš soudný jedinec mizivého vzdělání upíše lichváři. Tady je zajisté řeč o dluzích tzv. rozumných (hypotékách), kdy vše probíhá hladce, ovšem stačí drobná nehoda, ztráta práce, delší nemoc apod., a přesun do kategorie ne snad rovnou „otrok“, ale například „pod hranicí chudoby“ může být rychlý.   

V této souvislosti se odvolávám na velmi zajímavý článek v Respektu z roku 2017 o zavedení poplatku za VŠ vzdělání v Anglii (nikoli ve Skotsku), spojeného samozřejmě s možností půjčky. I když stát jako věřitel je jistě benevolentní, přesto dává do vínku mladým lidem při vstupu do života přesně to, o čem je řeč výše.

Pavel Mráz, Tábor

Horko jako v Česku

Respekt 36/2018

Období suchých let, jaké prožíváme, nemusí být důsledkem klimatické změny, zcela rovnocenná i delší období sucha už byla v 19. století. Probíhající zřetelné oteplení přispívá k většímu výparu, ten je však důsledně omezen velikostí srážek, na kterých závisí především. V období 1991–2016 se průměrné srážky v povodí Labe v ČR mírně, v mezích přirozeného kolísání, zvětšily. Dlouhodobé příčiny sucha, tj. kolísání srážek, žádná vláda nemůže ovlivnit, větru ani dešti neporučíme.

Tím, že není rozlišováno zemědělské sucho od sucha hydrologického (nedostatek vody v tocích a pokles zásob podzemní vody), se do diskuse o možných opatřeních vnáší nepravdivé názory. Dobrý stav půdy, ten je třeba obnovit, přispívá ke zmírnění nedostatku vody pro vegetaci a zkrácení délky zemědělského sucha. Dotaci zásob podzemní vody ani velikost průtoků ve vodních tocích, tj. i akumulaci vody v nádržích, zejména v suchých obdobích neposílí, zvětšená zásoba vody se z půdy využije pro transpiraci rostlin a výpar.

Podstatná část obyvatelstva ČR je zásobena v rámci vodohospodářských soustav, které odebírají vodu z nádrží, schopných překlenout období sucha a v některých oblastech také z relativně stabilních zdrojů podzemní vody. Pokud někde lokální zdroje selhávají, nezbývá než se na tyto soustavy napojit. Pokud zdroje i v soustavě nejsou dlouhodobé sucho schopné překlenout, není jiné řešení než je posílit, tj. zřídit další vodárenskou nádrž nebo, pokud existuje, využít další stabilní zdroj podzemní vody. Pokud se při návrhu manipulačních řádů nádrží uplatní také požadavek na zachování minimálního průtoku, přispějí i k zachování přijatelného stavu v navazujícím toku. Efekt rybníků určených pro chov ryb je opačný, intenzivní výpar z vody za vysokých teplot vzduchu přispívá k poklesu průtoků.

Ladislav Kašpárek, hydrolog

Reklama
Reklama

Žlutý bůh

Respekt 38/2018

Pokaždé když vyjde sloupek Karolíny Vránkové Co se nosí, si ho s velkým potěšením čteme nahlas s ostatními spolubydlícími ve studentském bytě. 

Ostatní texty si samozřejmě s chutí předčítáme také, obzvlášť editorialy, které často čteme vtipným hlasem. 

Při přednesu posledního sloupku o Gen-Z Yellow (Žlutý Bůh) jsme narazili na problém. Máme číst zkratku OMG jako „o m g“, nebo „ó em gé“, nebo „ou em dží“? 

Ivana Trummová a Tomáš Lysoněk

Varování nejen pro Evropu

Respekt 40/2018

Anne Applebaum mluví o polarizujících hnutích, ale sama k polarizaci též přispívá typickým přístupem dnešních liberálů – my jsme dobří, oni špatní a dostanou patřičnou nálepku (populisté, nacionalisté, xenofobové atd.). 

Nechci tím zlehčovat oprávněnou kritiku populistických vůdců a jejich manipulativních metod, jen si myslím, že posun společenských nálad je vždy reakcí na něco předtím a že za negativní vývoj jsou vždy určitým dílem zodpovědné obě strany, což realističtěji popisují v The Economist v článku Reinventing liberalism for the 21st century. „Liberálové musí trávit méně času tím, že budou své kritiky popisovat jako bigotní hlupáky, a více snahou napravit to, co nefunguje. Skutečná podstata liberalismu není v sebezáchově, ale v radikální schopnosti narušovat to, co existuje.“

Milan Šimoník

Jsem z generace, která se narodila, vyrůstala a stále žije v demokratickém státě. Ve škole nás vždycky učili: „Demokracie není dokonalá, ale je to nejlepší státní zřízení, jaké jsme doposud vymysleli.“ Článek novinářky Anne Applebaum mě však o tom paradoxně poprvé přinutil pochybovat.

  Demokracie je v něm prezentována jako spravedlivá soutěž o moc, které se může zúčastnit každý, ale vyhrává jen ten nejschopnější. Pak ovšem poukazuje na skupinu lidí, kteří přestože nemají dispozice k tomu být nejlepší, touží po moci, a tak se uchylují k amorálním prostředkům, aby na ni dosáhli.

 „Můžete to popsat i pozitivně: představují konec nenáviděné meritokracie a konkurenčního prostředí, tedy principů, jež nikdy nebyly výhodné pro ty méně úspěšné.“ Je tedy demokracie spravedlivá soutěž, pokud je pro velkou část lidstva nevýhodná (tj. nemohou v ní za daných pravidel uspět), a hlavně je-li možné v ní uspět i za pomoci lží, pomluv a korupce?

Anna Pěkná

I pokud si Respekt  nekupujete, tento týden udělejte kvůli vynikajícímu eseji Anne Applebaum výjimku. Byť zamyšlení o soumraku liberální demokracie ve střední Evropě milosrdně vynechává roli Občanské platformy v politizaci Ústavního soudu, jako celek obstojí.

Ivo Zelinka

Esej od Anne Applebaum v nejnovějším Respektu je skvělý a zneklidňující zároveň. Velmi doporučuji a díky za jeho uveřejnění. V dnešní době opravdu velmi aktuální.

Standa Větrovský

Vynikající esej od Anne Applebaum. Skvěle shrnuje změny, kterými procházejí některé evropské země (Maďarsko, Polsko). Každý, kdo snad podporuje nebo vyjadřuje pochopení pro Orbána, by si ho měl přečíst. Díky.

Jakub Zezula

Kupte si aktuální Respekt kvůli eseji Anne Applebaum o tom, jak se to zvrtlo v Polsku a Maďarsku. Nechť je nám to mementem a snažme se, ať to nemusíme zažít!

Luboš Račnaský

Upřesnění a oprava

V rozhovoru s Oldřichem Kužílkem v Respektu
č. 36/2018) je drobná nepřesnost. V první odpovědi se hovoří o havárii železničního mostu ve Studénce. Jednalo se však o havárii při rekonstrukci silničního mostu (mostu pozemní komunikace), který spadl přes železniční trať.

V minulém čísle jsme v článku Průlom v kauze Kuciak uvedli, že Ján Kuciak psal pro Aktuálne.sk, psal však pro Aktuality.sk.

Za chybu se omlouváme.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte