Ty kecy tě zlomí
Už s námi zase hrají, říká Patrik Herák, brankář romského klubu, proti kterému dlouho nechtěl nikdo nastoupit
Servírka děčínské zahradní restaurace nese na stůl svíčkovou s deseti knedlíky. Standardní porce jsou čtyři kusy, ale krátkovlasý snědý pořez v nátělníku, který si nášup objednal, má pořádný hlad; už od rána je na nohou a se svojí partou makáčů objíždí výkopy v širokém okolí. „Naše firma je black and white. Někteří lidi třeba nechtějí pustit cigány na práci do svojí zahrady, tak jim pošleme bílé. Pak je to ale dražší,“ popisuje šéf dvacítky dělníků severočeskou realitu, v níž jako by byl rasismus něčím docela samozřejmým. Když zrovna nejezdí po stavbách, hraje Patrik Herák (31) fotbal. Jako brankář chytá v několika místních mančaftech, jeho srdcovým týmem je ale TJ Junior Roma, klub třetí třídy okresního přeboru.
Tenhle romský klub v minulé sezoně ovládl titulky lokálních novin, jenže ne způsobem, který by se jeho hráčům dvakrát líbil – ostatní týmy v lize proti nim až na výjimky odmítaly hrát. Po jedné vysoce medializované rvačce měly strach, že jim od Romů hrozí násilí. Velká část z nich raději zaplatila několikatisícovou pokutu a nechala romský tým kontumačně zvítězit. „Teď už s námi hrají. Zatím byly dva zápasy. Oba jsme prohráli. V jednom nás bylo jenom deset, v tom druhém byl soupeř prostě lepší, u nás chyběla síla,“ říká statný brankář, do kterého byste na první pohled neřekli, že na hřišti při honbě za míčem skáče plavné robinzonády.
Podpálíme plátno
Zatímco na přeborovém trávníku se situace vrátila do normálu, o TJ Roma se teď znovu píše pro změnu v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
