Pro mladší ročníky budou jeho experimenty znít jako příběh z dávných zapomenutých časů. Internet neexistoval, fotilo se na divné cívky vkládané do těžkých aparátů a lidé si volali sluchátky připoutanými ke stolu dlouhou šňůrou. Jádro díla Andrease Müller-Pohla (63) skutečně spadá do doby, kdy byla komunikace – zvlášť ta vizuální – komplikovanou záležitostí a její rychlost se odvíjela podle toho, jak vysoko na společenském žebříčku člověk stál.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 50 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].