Svatý Václav v igelitce

U příležitosti svátku svatého Václava si přečtěte text otištěný v září 2012:

V doprovodu Hradní stráže putovala koncem minulého týdne na oslavy české státnosti lebka svatého Václava z Pražského hradu do Staré Boleslavi. „My jsme s ní dříve jezdili na tajné mše autobusem nebo vlakem a relikvii jsme měli v nákupní tašce,“ vypráví performer a katolík Antonín Novotný o časech před rokem 1989.

Nevymýšlíte si?

Dnes to zní dosti absurdně a možná to i někoho popudí, protože mu to bude připadat velmi nepietní, ale za minulého režimu se dosti improvizovalo. Církev taky byla v oslabení, a proto jaksi semknutější. Třeba i ty svíčkové báby byly velmi statečné. Pamatuji se, že u sv. Tomáše sloužil mše augustinián, jakýsi Mareček, kněz bez státního souhlasu. Jednou na něj vlítli estébáci a ty svíčkové báby se tak rozohnily a tak dlouho skandovaly „Chtějí zabít Marečka!“, až ho estébáci nechali být.

Jak jste se vlastně stal přepravcem svaté relikvie takové hodnoty?

K tomu byla dlouhá cesta. Nejprve jsem se dostal do svatého Víta – dlouho jsem nemohl sehnat normální práci a jediné místo, které tenkrát pro mě bylo k mání, bylo uklízet tam v chrámu. Sice za mizerné peníze, ale zase to bylo vykoupeno spoustou volného času. Začínali jsme někdy v šest, to se konaly ranní mše, jež sloužili často kněží, kteří prošli v padesátých letech kriminály a neměli státní souhlas. My jsme…