Kultura Knihy

Dohlednost v mlze

63A_R47_2011.jpg
63A_R47_2011.jpg

Ve svých dosavadních básnických knihách (Potopené pevnosti, 2002; Tajná schodiště, 2006; Spojené kameny, 2007) vystupoval básník a esejista Jan Suk jako jemný, přemýšlivý lyrik, obrazně reflektující soumrak kultury, tohoto světa vůbec. V nové, čtvrté sbírce Dohlednost v mlze jako by se pocit soumračnosti stupňoval. Zároveň však z básníkova rejstříku mizí éteričnost a z „mlhy“ vystupují výrazné obrysy. Víc než lyrickým glosátorem je autor teď přímo obyvatelem tonoucího světa. Od prvních veršů sbírky si všimneme křehké razance, neokázalé, stažené neochvějnosti, s níž je poselství knihy skládáno dohromady. Nechybí ani přízračná, smutná a tlumená ironie: „Po setmění světa se vám ozvu.“

Reklama
Reklama

Sukova skepse je v nové sbírce hlubší a oproštěnější, ztrácí hořký podtón a zbývá tu jako prosté, o to mrazivější konstatování: „Poezie / jako přežitek.“ Skeptické dosažení dna však paradoxně otvírá i nečekané obzory, vybízí k překvapivějším, ostřejším básnickým tahům. Sukova nová kniha je psána v prostoru za deziluzí, v němž je básník již vyvázán z povinnosti pozdní dobu zračit a reflektovat; teď může pustinu rovnou zabydlovat novým tvůrčím gestem.

Básně mají často fragmentární charakter. Střepiny samy o sobě jsou však sveřepé, nosné, životné a přitažlivé. Suk nezapře esejistický rozhled a chuť čerpat z různých koutů. Procházíme klasickým Římem, máchovským severem Čech, bloudíme po etruských pahorcích, ale nahlížíme i do rozlehlého, dávného, kdysi tak obsažného, ba důvěrného kosmu. Stále jsme však i zamčeni ve vlastním vědomí, jež útržky a trosky zpracovává, přivlastňuje si je, ale také odhazuje stranou, dnes snad odhodlané zbavit se jich jednou provždy. Někdy básník vzpomíná na čerstvou minulost, jako by myslel na dávný domov před potopou: „První mobilní telefon jsem viděl / v deštivé Vídni…“ V nové sbírce Suk ohledává svou „hlubokou nervozitu“, neklid, ale také jisté smíření zpoza „konce“. Činí tak vyrovnaně, střídmě, s formulační pronikavostí a razancí, místy však i prostřednictvím nečekaných, k tajemství nachýlených obrazů. „Nanejvýš může být zmíněna / zvířecí stopa, // třeba / přerývaná chůze / vrabců // nebo hadí prostocvik / v saharské noci pod okny.“

Básníci dnes v Čechách vedou samomluvu. Pozor ale: zhostit se pozice na okraji je pocta! Vytrvalost a odvaha ke ztišení a ponoru, jaké vykazuje Jan Suk v nové sbírce, jsou ctnosti samy o sobě, bez ohledu na ohlas a dopad, jež vyvolají. Ztrácí ten, kdo tyto kvality pomíjí. 

Autor je básník, spisovatel a hudebník.

Jan Suk: Dohlednost v mlze

Pulchra, 72 stran

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte