Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Glosa

Náš vzor Slovensko

Slovenská vláda se rozhodla, že přijme tři vězně z Guantánama. Tahle zpráva z minulého týdne postavila Česko před otázku, kolik vlastně váží jeho mnohokrát opakované sympatie k Americe a prezidentu Obamovi.

Když se před rokem Barack Obama pustil do plnění svého slibu do roka zavřít věznici na Guantánamu, začal jeho zmocněnec Daniel Fried objíždět různé země s dotazem, zda by byly ochotné poskytnout některým vězňům azyl. Jde o lidi, kteří se zapletli v Afghánistánu s Tálibánem či al-Káidou, Američané proti nim ale nemají důkazy a zároveň je nechtějí vydat domů, kde by mohly být uvězněni. Přitom v USA je nechat nelze, neboť to vylučuje rozhodnutí Kongresu.

Sám Fried v rozhovoru s novináři přiznává, že nemá snadnou vyjednávací pozici. Některé západní vlády říkají, ať si Amerika laskavě sní svoji horkou kaši sama, jiné nemají chuť cokoli v souvislosti s Guantánamem řešit i kvůli domácí nepopularitě tohoto problému. Fried v nedávném rozhlasovém rozhovoru na BBC prohlásil, že nikoho nepřemlouvá a že má velký respekt pro ty, kteří se přes odlišný názor na Guantánamo rozhodnou pomoct.

To teď hodlá udělat i slovenská vláda, kterou Češi mistrují za nadbíhání Putinovu Rusku. Děje se tak navíc krátce před volbami, přestože vidina příjezdu tří nových neobvyklých slovenských rezidentů, toho času ještě v americkém vězení, premiéru Ficovi žádné politické body nenažene. Zprávy ze slovenského politického zákulisí říkají, že za vším je aktivita ministra vnitra Roberta Kaliňáka a premiér Fico ustoupil, protože v tom vidí pragmatickou investici do slovensko-amerických vztahů.

I tak se dá na celou věc nahlížet. Češi možná namítnou, že si s Amerikou nic žehlit nepotřebují, protože vzájemné vztahy s ní mají dobré už teď. Jenže to by byl dost vypočítavý přístup. I v politice má platit, že pokud spojenec něco potřebuje, tak se nespekuluje, ale jedná.

Bylo by to logické. Tuzemská pravice pořád říká, že vztahy s Amerikou jsou pilířem naší zahraniční politiky, a pěstuje je radši než ty s Evropskou unií. A i Jiří Paroubek poslední dobou obamuje, kudy chodí.

Teď jsou ale na řadě činy. Těmi se rozumí nabídka po vzoru Slovenska, to znamená klidné věcné přijetí několika nešťastníků, kteří byli ve špatný čas na špatném místě, nejsou – jak George Bush nazýval všechny vězně na Guantánamu – „nejhoršími z nejhorších“ a měli by teď dostat šanci. To je rozhodnutí, u něhož se vláda nikoho na nic moc neptá a prostě je bez ohledu na povyk v parlamentu, médiích či hospodách udělá. A není vůbec jasné, proč by Česko takový krok neuneslo. A už vůbec proč by mělo svojí neochotou trestat Obamu za chyby jeho předchůdce.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Marek Švehla

zástupce šéfredaktora

2007-1057-vobr-svehla.jpg
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1994 jich napsal/a 2076
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte