Broušení nožů

Banka ABN Amro vždy předpokládala, že v případě nabídky na převzetí bude v pozici útočníka, a ne obránce. Z toho důvodu její generální ředitel Rijkman Groenink řadu let vedl bojové tažení za to, aby nacionalističtí politici v Evropě konečně přestali blokovat přeshraniční fúze. Minulý týden se chytil do pasti, která je částečně i jeho vlastním výtvorem. 23. dubna, tedy několik dní poté, co Evropská komise nařídila nizozemskému regulačnímu orgánu, aby se držel stranou, ABN kapitulovala před nabídkou na převzetí v hodnotě 66 miliard eur od britské banky Barclays, z čehož by potenciálně vzešla největší bankovní fúze v dějinách. O dva dny později přišla ještě vyšší potenciální nabídka od evropského konsorcia vedeného Royal Bank of Scotland (RBS), spočívající v rozporcování ABN. Tato nabídka byla téměř nepřátelská, a tím se vytvořily mantinely pro pravděpodobně největší a nejlítější zápas o převzetí v bankovní historii.

Nedrobit

Toto soupeření se týká řady finančních institucí, které se nyní astronomickými částkami ucházejí o tuto nizozemskou banku s pobočkami

v 53 státech. Britská banka Barclays nabídla 36,25 eura, které by dala ve formě akcií. Součástí této nabídky byl i prodej chicagské banky LaSalle patřící ABN, a to do vlastnictví Bank of America za 21 miliard dolarů.

Konsorcium vedené RBS, jehož se účastní také španělský Santander a nizozemsko-belgický Fortis, nabízí…