Jak se kalila Evropa
Už třetí generace velké většiny Evropanů žije v míru a svobodě.
Už třetí generace velké většiny Evropanů žije v míru a svobodě. Tato zkušenost je tak samozřejmá, že téměř nikdo si dnes neklade otázku: Proč není v Evropě válka, když po celé její dějiny ji téměř každá generace alespoň jednou zažila?
Je to kolos na hliněných nohách. Trápí ho nemoci přebujelých sociálních států a vysokých daní, bojí se změn, bouří a stávek, zaostává za Amerikou. Francie, Německo, Itálie i Británie se jen potácejí ve stínu své zašlé slávy. Premiéři a prezidenti států se handrkují o ústavu, všichni mluví jen o dotacích z Bruselu, téměř nikdo o svobodě a míru, které všichni považují za samozřejmost. Toto že je Evropská unie, toto že je výsledek onoho „elitářského projektu“, jehož padesátiny se teď slaví v Berlíně?
Ano. Evropská unie je přesně tím, o čem její zakladatelé snili, a ať by si o dnešních tahanicích mysleli cokoli, řekli by: Měli jsme pravdu. V Evropě panuje už 62 let mír, nejdéle v celé její historii. Vyšlo to. I když mnohdy jen o fous.
Mohlo být vše jinak?
Na počátku největšího projektu evropských dějin byla druhá světová válka. Dynamičtí vítězové se právě probírají z jejího běsnění a kladou si otázky: Jak zabránit jejímu opakování a jak nastolit podmínky trvalého míru? Jak vtáhnout do hry poražené Německo? Jak se bránit nečekaně rychlé hrozbě komunismu?
Odpověď přišla právě před padesáti lety z Říma s podpisem…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
