Můj vůz můj hrad

O zástup lidí, kteří by naplnili pět vlaků Pendolino, se loni rozrostlo české město duchů. Každoroční přírůstek zhruba třinácti set nových obyvatel a desetimiliardový rozpočet mu zajišťují havárie na zdejších silnicích. Žádná jiná činnost, kriminalita nebo zločin nedecimují Čechy tak přímočaře. Proč se tenhle jinak obezřetný národ mění za volantem v bezstarostné sebevrahy či zabijáky? A hlavně, proč mu v tom už léta není nikdo schopen zabránit?

Tady velím já

Poslední ukázku české odvahy za volantem přineslo nedávno tajné měření silničářů. Toho lednového dne silně sněžilo a nad namrzlými silnicemi kolem Olomouce vládla extrémně špatná viditelnost. Přesto tu během čtyřiadvaceti hodin prosvištělo kolem čidla na silnici R35 devadesát aut více než dvousetkilometrovou rychlostí. Téměř dva a půl tisíce jiných řidičů (více než desetina z celkově změřeného počtu) si v té situaci trouflo pokořit povolenou, leč smrtelně nebezpečnou stotřicítku a téměř čtrnáct tisíc aut projelo s odstupem menším než kritické dvě vteřiny. Tedy způsobem, který jim v případě jakéhokoli nepředvídatelného problému naprosto znemožňoval zareagovat na brzdy cestovatele před nimi.

Jen kvůli nepřiměřené rychlosti zabili minulý rok řidiči 481 lidí – cyklisty, chodce či své spolujezdce. Dopravní nehody pak podle policejních odhadů způsobily 9,8 miliardy korun hmotných škod. Po započítání administrativy,…