Divadlo

Po třech letech se do pražského Divadla Archa vrací maďarský tanečník a choreograf Pál Frenák. Jeho fantazii a výraz v mnohém předurčilo dětství, které strávil zčásti ve společnosti hluchoněmých rodičů, po jejich smrti pak v dětském domově. Zážitek dítěte nuceného uprostřed ticha vyjadřovat své potřeby a pocity jen pohyby, gesty a mimikou se hluboko otiskl do Frenákova uměleckého projevu. Dalším určujícím faktorem se pak stalo klasické taneční vzdělání a setkání s japonským výrazovým tancem butó. Tématem Frenákových choreografií bývá sexualita, poznávání vlastního těla, stejně jako iluze a efektnost naší mediální současnosti. Tento pátek na Apríla v Arše tanečník, žijící trvale v Paříži, uvede představení nazvané Fiúk, první díl zamýšlené trilogie. Úvodní část je výpravou do mužského podvědomí, Frenák se snaží hledat základy mužské sexuality, heroičnosti, machismu a síly. Druhý díl by měl stejným způsobem pohlížet na ženy, v závěrečné části se pak oba elementy propojí.

 -

Adaptace literárních děl jsou běžnou součástí divadelního repertoáru, ale může se na jeviště převést komiks? V případě Spidermana bychom zřejmě zapochybovali, ale příběhy nádražáka ze Sudet Aloise Nebela jsou přece jen z jiného soudku. Činoherní studio v Ústí nad Labem má jejich dramatizaci pod názvem Alois Nebel: Život, který se občas ztratí v mlze na programu od minulého týdne, ústřední postavu…