Co je věda a co senzace
S kolegou Sládkem (článek Co skrývá lebka, Respekt č. 32/2002) se zjevně dost lišíme v pojetí toho, co je věda a co je senzace, ale to je koneckonců naše věc. Snad jenom poznámku - Sládek píše, že podle čadského nálezu „můžeme říci, že dominantní nebyla velikost mozku, jak se tradičně předpokládá, ale jiné faktory… Pokud by termín ,revoluce' měl označovat zásadní změnu v náhledu, pak čadský nález ji skutečně vyvolal: po jeho objevu se paleoantropologové budou bezpochyby zabývat vývojem jiných ukazatelů než dosud.“ No právě - napsal jsem, že „v paleoantropologii je vůbec nápadný sklon k vytváření ničím neopodstatněných dogmat, která jsou pak s každým novým nálezem za mohutné mediální palby vyvracena“, a tohle je právě ten případ. To je přece právě jenom problém paleoantropologů, že na základě nedostatku informací uvěřili v mozkostředné dogma. Vyvrácení předsudků ovšem připadá senzační pouze jejich příznivcům. Totéž platí i pro „další senzaci: potvrdilo se, že člověk nemá kolébku jen v oblastech východní a jižní Afriky, jak badatelé dosud předpokládali“. Pro omezení lidské evoluce na východní Afriku svědčila pouze víra, že rozevírání Riftového údolí mělo cosi společného s bazálním štěpením hominoidní linie (kterážto víra byla vyvrácena, ale to se občas stává), a nedostatek západnějších nálezů, což ovšem vzhledem k fragmentárnosti fosilního záznamu nelze považovat za důkaz…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
