Minulou středu se pohnuly věci v kauze mediálně málem už pozapomenuté. Zatímco v Afghánistánu i okolních zemích se ještě intenzivně pátrá po bojovnících Al Kajdy, místy se i bojuje a stále umírají lidé, osud vězňů-zajatců, kteří jsou už více než půl roku drženi na americké základně Guantánamo na Kubě, zůstával víceméně v pozadí. Vždyť byli zneškodněni a z pochopitelných důvodů zpravodajsky vytěžováni, aby se na základě takto získaných informací podařilo předejít dalším možným útokům. Jsou to zajatci, nebo vězňové? Jaká práva jim tudíž přísluší? Kdo je bude soudit? Právní statut těchto vězňů-zajatců nikoho moc nezajímal. Ve středu 31. července ale americká federální soudkyně Colleen Kollar-Kotellyová rozhodla, že dotyční zajatci nemají nárok na slyšení u amerického soudu, protože se nenacházejí na americkém území.Jde o výrazný přelom. Ne v rovině faktů, vždyť Guantánamo - coby vojenská základna mimo území USA - bylo koncem loňského roku vybráno právě proto a Washington se tím netajil. Přelom je v rovině právní. Zmíněný názor amerických úřadů byl totiž poprvé potvrzen nezávislou justicí. Je to první právní zhodnocení pozice těchto zadržených „ilegálních bojovníků“ (illegal combatants), jak informovaly tiskové agentury. Umožňuje ale i takový výklad, že dotyční muži stráví zbytek života za mřížemi, aniž by jim kdo sdělil obvinění.
Zahodili klíč
Celkem se na základně Guantánamo nachází 564 zajatců ze zhruba 36 zemí. Washington ale plánuje rozšířit…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
