V této temné noci - několik hodin vím, že umřel Mejla Hlavsa. Nic mi už nepřipadá zvláštní. Poslední týdny jsem intenzivně myslel na Johna Lennona. Mejla byl pro nás, obyvatele Českého království, kýmsi podobným. Jedním z těch, kteří nám slyšícím pomohli pochopit, že hudba nejsou akordy, stupnice, harmonie, dynamika. Že je hudba poselstvím, rozhovorem od duše k duši. Mejla Hlavsa byl hitmaker - to není pejorativní. V jedné ze svých nesmrtelných písní zpívá: Člověk ze zoufalství snadno pomate se. Nicméně Mejla - zoufalství je jedním ze smrtelných hříchů - mu nikdy nepropadl. Neztratil naději do konce svých dnů. Vyzařovala z něho vpravdě křesťanská láska - její řecká forma agapé - láska neúkorná, která si ničeho nežádá. A nikoho si nežádá. Lásku šířil tím způsobem, který uměl. Andělskou hudbou. Jsem si jist, že spočinul v Jeho náruči, v náruči toho, jehož pravé jméno neznáme. Proto mu říkáme Jahve, Ježíš Kristus, Buddha, Manitú. Mejlo, dík za vše, čím jsi obohatil náš vezdejší život.
V Praze 5. ledna 2001
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 33 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
