Muž přezdívaný Nelson žije v Treasure, asi čtyři hodiny jízdy od hlavního města Kingstonu. Říká o sobě, že je agronom, a na své pole je patřičně hrdý. Pěstuje jen jednu rostlinu, ganju - jamajskou marihuanu, ta je jeho jediným zdrojem příjmů a rovněž i jediným zdrojem potíží s policií. „Yeah, man, otravují mě často. Musím je občas podplatit nebo jim dát nějakou ganju - a je po problému,“ říká s úsměvem. Jak zní jedno typicky jamajské přísloví: „Why drink and drive when you can smoke and fly“ (proč pít a řídit, když můžeš kouřit a létat).
Příliš mnoho studentek
Negril, Ocho Rios či Montego Bay - to jsou tradiční jamajská centra turistického ruchu, známá turistům z USA a západní Evropy. Opravdovou Jamajku zbavenou nánosu turistického pohodlí a zábavy tam ale lze najít jen těžko. Běloch cestující jinak než v klimatizovaném turistickém autobusu je na Jamajce raritou. Ulice Kingstonu lemují rozpadající se chatrče, u silnic leží vraky ohořelých aut, haldu odpadků hned vedle McDonaldu spásají kozy. A tisíce černochů zevlují všude kolem. Koloniální minulost je na Jamajce patrná na každém kroku, i univerzita UWI (University of the West Indies) byla vybudována na ploše bývalé plantáže s cukrovou třtinou. Během druhé světové války zde v dřevěných domcích žili němečtí zajatci. V roce 1948 britská vláda lágr zrušila, osazenstvo poslala zpět do Německa a založila tu pobočku Londýnské univerzity. Dnes je UWI centrem vyššího vzdělávání pro celou oblast Karibiku…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
