Před sto lety, 26. dubna roku 1900 se v Blatě u Poděbrad narodil Alén Diviš. Jako malíř byl obdarován sugestivností a originalitou, ale zároveň trpkým osudem celoživotního outsidera. Stal se malířskou legendou, přestože dodnes nemá monografii a ani soubornou výstavu. Letošní sté jubileum jsme si připomenuli jedinou výstavou kreseb (spojenou se sympoziem o umělcově díle) ve Šternberku na Moravě.
Žákem šesti mistrů
O umělcově dětství a studentských letech nevíme téměř nic. Syn správce statku v Blatě u Poděbrad odchází jako devatenáctiletý do Prahy a začíná studia na UMPRUM u profesora Emanuela Dítěte. Na škole vydrží pouze dva roky. U profesora Dítěte studovala celá řada významných českých umělců, z nichž jmenujme aspoň Jana Zrzavého, Jana Baucha, Jana Ben*du, Otokara Mrkvičku, Cyrila Boudu, Antonína Pelce a Jana Trampotu. Nesmíme ale zapomenout na jedno veledůležité jméno: v letech 1919–1920 studovala u Dítěte i Marie Čermínová (později světoznámá Toyen). Alén Diviš se do Marie Čermínové beznadějně zamiloval (dokonce „na dlouhých čtrnáct let“, jak uvádí Jaromír Zemina). Škoda že se Jaroslav Seifert, který ve svých pamětech věnoval oběma umělcům po kapitole, nezmiňuje o jejich vzájemném vztahu; píše ovšem, že „Mance“ přeložil na její přání Verlainovy lesbické sonety, a také o tom, že se do mužské role nutila. Muži to ale u malířky nevyhrávali nikdy a Alén Diviš nebyl výjimkou. V roce 1924 je Marie Čermínová u vzniku poetismu a založení skupiny…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
