Je třeba to říci - ale tím to končí

Román Mýcení rakouského spisovatele Thomase Bernharda (1931–1989) je v mnoha ohledech románem unikátním. Nejenže jeho náklad byl záhy po vydání (1984) úředně konfiskován jak v rakouských skladech, tak - za policejní asistence - i v rakouských knihkupectvích, což zapříčinila žaloba hudebního skladatele Gerharda Lampersberga, který „se poznal“ v jedné z postav románu. Zároveň a především soudní řízení a konfiskace přiměly Thomase Bernharda, aby nakladatelství Suhrkamp výslovně zakázal další distribuci svých děl do Rakouska, a to po dobu trvání autorských práv. Mýcení má tedy v kontextu Bernhardova díla a do jisté míry i mimo něj zvláštní statut. Není lecjakou knihou a lecjakým Bernhardovým románem, ale klíčovou výpovědí o Bernhardovi.

Skandál v opeře

Fabule Mýcení - s podtitulem Rozčilení - přitom pojednává o veskrze typické bernhardovské situaci: spolu s vypravěčem a prostřednictvím jeho hutného monologu pozorujeme poněkud nesourodou společnost, shromážděnou v bytě manželů Auersbergerových u příležitosti „umělecké večeře“, konané na počest herce vídeňského Burgtheatru; úvodní koktejl, samotnou večeři i odchod hostů ze scény. Tato „umělecká večeře“ se zároveň odehrává v den pohřbu vypravěčovy dávné přítelkyně, což v něm vyvolává vzpomínky na společnou i vlastní minulost, která ve značné míře souvisí též s ostatními účastníky „umělecké večeře“. Ti jsou charakterizováni a popisováni nevybíravým a přímočarým způsobem, což čtenáře obeznámeného s…