Z pohledu České republiky byl amsterdamský summit EU ledovou sprchou. Nejenže unie odložila na neurčito diskusi o svém rozšíření, nezanedbatelný je i výsledek summitu v oblasti ekonomiky. Až dosud se totiž zdálo, že tzv. maastrichtská kritéria EU jsou natolik přísná, že je nezvládnou ani členské země. Poslední údaje však signalizují něco jiného. V Amsterdamu totiž šéfové vlád projednali poslední makroekonomická čísla z jednotlivých zemí EU, která ukazují, že se v loňském i letošním roce zatím nad očekávání dobře daří naplňovat dohodnutá konvergenční kritéria, jež jsou zásadním předpokladem pro vznik společné měny.
Bič na loudálky
Jen ve stručnosti připomeňme, co říká pět tzv. konvergenčních kritérií, stanovených na maastrichtském summitu před pěti lety: inflace v každé zemi EU může být maximálně o 1,5 % vyšší, než je průměr tří členů Unie s nejnižší inflací. Deficit státního rozpočtu nesmí činit víc než 3 % HDP ročně a celkový státní dluh země nemůže přesáhnout 60 % HDP. Pro průměrnou úrokovou míru platí podobně jako u inflace pravidlo, že nemůže být vyšší než 2 % průměru tří zemí s nejnižšími úroky. Posledním kritériem je stabilita měnových kurzů. Ty nesmějí administrativně devalvovat nebo se znehodnotit o více než 2,25 % ročně.
Tyto podmínky jsou nejen přísné, ale ke všemu ještě záludné. Z kritéria pro inflaci totiž jednoznačně vyplývá, že pokud by se v průběhu jednoho roku v libovolných třech zemích snížila inflace, nastavují tyto státy…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
