Odmyslíme-li si moc země, kterou reprezentují, nejsou současní západní politici většinou příliš zajímaví lidé. Těch, jejichž jména něco srozumitelného symbolizují, je málo. Vytvořit svůj vlastní „ismus“, to se vedle de Gaulla povedlo snad jen - Margaret Thatcherové. Nedávno vyšlo české vydání jejích Roků na Downing Street, značně detailních a trochu oficiózních, nicméně vcelku čtivých vzpomínek na léta 1979–90, kdy vedla britský kabinet. Lze si vybavit jiného současného politika, jehož několikasetstránkovou knihu by si u nás nějaký nakladatel troufl vydat? (Překlad je bohužel velmi nekvalitní a plný chyb, ale tím se zabývat nechceme.)
Prostor pro volbu
Se jménem Thatcherové je na prvním místě spojován určitý hospodářský program: odmítnutí keynesyánské manipulace poptávky, striktní protiinflační postup, deregulace, privatizace, zmenšení přerozdělovací role státu, volný obchod i to další už je věcí soukromých aktérů trhu. Pokud to zní dnes trochu fádně, je třeba připomenout, jaké hospodářství tehdy Thatcherová převzala: inflace byla vyšší než dnes u nás a libra méně směnitelná než koruna. Stát vlastnil značnou část průmyslu, zejména doly, ocelárny a automobilky, vesměs prodělečné. Existovala mzdová a cenová regulace. Odbory byly zvyklé zabránit všemu, co jim nevyhovovalo. Předchozí vláda zažila finanční krizi, při níž se musela obrátit o pomoc na Mezinárodní měnový fond, a vlnu stávek, kdy se dočasně rozpadly veřejné služby. Thatcherová v r. 1979…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
