Během povstání roku 1956 se od západu na východ Maďarska šířily stále nové zvěsti o amerických vojácích, kteří prý spěchají na pomoc. Byla to však vždy jen fáma. V ulicích maďarských měst se američtí vojáci objevili až o čtyřicet let později - a v rukou mají spíše nákupní tašky než zbraně.
Američané přicházejí
Na základě daytonské smlouvy o míru na Balkáně zpřístupnilo Maďarsko počátkem letošního roku své území pro americké vojenské základny, které slouží jako týlové zázemí sil IFOR v Bosně. Nejdůležitější z nich se nachází 55 kilometrů od chorvatských hranic, v Taszáru. Trvale je tam umístěno kolem 3 tisíc vojáků. Právě touto základnou prochází veškeré zásobování amerického kontingentu v Bosně. V praxi to znamená, že se odtud denně odesílá 78 tisíc porcí jídel, 800 tisíc litrů nafty a benzinu a také desítky tun nářadí, náhradních dílů, zbraní a munice.Příchod amerických vojáků provázely v Maďarsku rozporuplné reakce. Místní tisk vyvolával strašáky narkomanie, prostituce a AIDS, ale na druhé straně se stejně často objevoval obraz přílivu dolarů, které měly postavit na nohy celé regiony Maďarska. Realita je však mnohem prozaičtější.
Pizza za 500 forintů
Do vojenské základny v Taszáru vede hlavní komunikační tepna, která probíhá celou osadou - ulice Toldiho. Zhruba každou minutu jí zahřmotí větší či menší náklaďák řízený vojáky s typicky vyhrnutými rukávy. S podobnou frekvencí opouštějí základnu americká vojenská vozidla.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
