Na útěku
Na útěku
V Ugandě žijí rwandští uprchlíci již třicet let
Hlavní proud rwandských uprchlíků zamířil do Zairu - jejich počet dosahuje už jednoho miliónu. I v Tanzanii se nacházejí statisíce utečenců. Méně je ovšem známa skutečnost, že mnoho Rwanďanů žije také v Ugandě. Na jejich osudu lze znázornit roli rwandských uprchlíků v sousedních státech i některé aspekty vývoje Rwandy za posledních třicet let od získání nezávislosti.
Arbitrérní hranice
Prvotní příčinou přítomnosti Rwanďanů v Ugandě byl fakt, že koloniální správa nebrala při vedení hranic ohled na etnickou skladbu obyvatelstva. Tímto způsobem se v jižní Ugandě ocitlo na 180 000 Rwanďanů, převážně Tutsiů. Dalších 100 000 k nim přibylo v letech 1959–64, kdy v mateřské zemi probíhala občanská válka. Úděl rwandských uprchlíků zpočátku vzbuzoval sympatie jak místních Uganďanů, tak Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, který jejich dětem poskytoval stipendia na ugandské školy.Z mnoha uprchlíků se stali státní zaměstnanci. Další pracovali jako sezónní dělníci na čajových, kávových či třtinových plantážích. Často vstupovali do manželských svazků s Uganďany, kteří byli původem rovněž pastevci. Mnozí Tutsiové také získali rozsáhlé pozemky, na nichž si stavěli domy. Právě konkurenční boj o půdu však nakonec vedl k etnickému konfliktu. Namnoze byli také zatahováni do etnických třenic mezi soupeřícími skupinami uvnitř domácího ugandského obyvatelstva. Výsledkem jsou dnes narůstající…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
