0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Civilizace31. 7. 199411 minut

Pravověrné impérium je jen jedno

Pravověrné impérium je jen jedno

Několik úvah řecko-byzantských

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Ze tří kořenů Evropy, tedy židovského/křesťanského, keltského/germánského/slovanského a antického, zdá se být vliv posledně jmenovaného dnes nejslabší. Ale je to jen zdání: není přece vůbec lhostejné, na jakém místě a v jakém jazyce poprvé zazněla filozofická rozprava, lyrický verš, tragédie a politická disputace. I my jsme potomky antického Řecka více, než si většinou uvědomujeme. Naproti tomu řekne-li se „Byzanc“, představíme si cosi strnulého, okázalého, kulturně neplodného a pro současnou Evropu zcela nezajímavého. Idea Řecka - to, co se nám vybaví z klasického vzdělání - je pro nás nekonečně živější než idea Byzance.Karty představ a kulturních idejí se však zamíchají, jakmile se alespoň trochu obeznámíme se stavem věcí přímo na místě. Reálné Řecko a Byzanc (netotožné s ideou Řecka a Byzance) existovaly po sobě v jedné zemi. A vůbec není jednoznačné, kdo a co v této zemi žije dnes.

Řecko jako evropský sen

Antická kultura žila v Evropě od renesance jako povědomí o ztraceném ideálním světě, po němž se nám nejprve stýskalo a pak jsme se pokusili křísit. Winckelmann, Goethe a Hölderlin jsou třemi fázemi tohoto vývoje: od obrazů světa nikdy reálně neexistujícího přes sen o syntéze germánského severu s antickým jihem až k přesvědčení, že dnešní obyvatelé Řecka jsou fyzickými i duchovními nástupci Homérů a Periklů a že jejich pokusy o osvobození z turecké nadvlády jsou výrazem…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc