Velká přísnost i velký klid. Jak evropské země bojují s virem

S koronavirem bojují také ostatní země světa. V Rumunsku je v karanténě celá vláda a Britové odložili o rok komunální volby včetně volby starosty Londýna. Tady je základní srovnání postojů jednotlivých zemí:

Začněme právě u Rumunska: tam koronavirus dorazil v časech politické krize, když parlament vyslovil počátkem února nedůvěru vládě Ludovica Orbana jmenované jenom o tři měsíce dříve. Na premiérskou funkci pak kandidoval ministr financí Florin Cîţu, ale na poslední chvíli ve víru událostí nominaci stáhl. Celá vláda musela mezitím vyhlásit vlastní karanténu, protože se ministři dostali do kontaktu s jedním ze senátorů, u něhož byl později koronavirus potvrzen. Prezident teď znovu nominoval do čela Orbana a vyzval všechny „odpovědné politiky“, aby ho do funkce potvrdili a umožnili zemi bojovat s epidemií. Poslanci budou hlasovat ve skupinách po dvaceti, předtím budou testováni.

Rumunsko mezitím hlásí 91 pozitivně testovaných případů. Země uzavřela školy, přerušila letecké spojení s Itálií, nařídila povinnou karanténu lidem přijíždějícím ze zemí, jako je Itálie, Čína, Írán nebo Jižní Korea, zakázala shromáždění v otevřených prostorách nad 1000 účastníků, v uzavřených místnostech pak mohou probíhat akce jen do 100 účastníků. Uzavřeny jsou méně důležité hraniční přechody s Bulharskem, Maďarskem, Moldávií, Srbskem a Ukrajinou. Země se obává masového velikonočního návratu Rumunů pracujících v zahraničí - 1,3 milionu Rumunů totiž pracuje v Itálii.

Pozoruhodný vývoj v boji s koronavirem probíhá ve Velké Británii. Premiér Boris Johnson v první fázi zaujmul spíše flegmatický postoj v duchu oblíbeného anglického hesla „Keep calm and carry on“ (Zachovej klid a pokračuj v práci). Nijak se netajil tím, že průběh pandemie nebude žádná procházka: oznámil v projevu k národu, že před „svými Brity nebude nic skrývat: mnohé rodiny ztratí předčasně své drahé“. Británie přesto téměř jako jediná nepřijala prakticky žádná restriktivní opatření, premiér doporučil lidem, kteří mají čerstvě silný kašel, aby sami sobě naordinovali karanténu, školám, aby omezily školní výlety, a seniorům, aby nepokoušeli štěstí na oblíbených plavbách na obřích výletních lodích. Postoj se stal terčem tvrdé kritiky a mnohé organizace začaly brát věci do vlastních rukou: o vlastní vůli se například uzavřely penziony pro seniory, akce začaly rušit sportovní svazy, univerzity samy omezovaly výuku a jako políček premiérovi se interpretuje i oznámení Buckinghamského paláce, že královna příští týden ruší veřejná vystoupení. Vláda pak začala v posledních hodinách signalizovat změnu postoje a chystá podle britských médií omezení veřejných shromáždění. Severoirská premiérka Arlene Foster po setkání s premiérem Irské republiky varovala veřejnost, že školy zatím ještě zůstávají otevřené, ale „až se zavřou, bude to nejméně na 16 týdnů“. Británie hlásí 1140 případů, což je v přepočtu na počet obyvatel více než Česká republika, a zaznamenala už také 21 smrtelných případů. Velmi zajímavým krokem je rozhodnutí vlády zrušit konání letošních lokálních voleb včetně výběru londýnského starosty. Volby byly plánovány na 7. května, ale proběhnou až za rok.

953 případů a dvě úmrtí hlásí Švédsko (počet obyvatel odpovídá České republice) - další země, která se příliš nehrne do silných restrikcí. Vláda radí necestovat do Íránu a do nejpostiženějších částí Číny, varuje před Itálií a Jižní Koreou. Školy nejsou plošně uzavřeny, ale některé berou iniciativu do vlastních rukou. Většina opatření má formu doporučení, lidé s jakýmikoliv příznaky chřipky mají pokud možno zamezit kontaktům s okolím. Zakázány nicméně byly akce s účastí nad 500 obyvatel.

Mnohem ostřeji proti epidemii naopak vystartovalo sousední Dánsko, které patří spolu s Českem k několika málo zemím uzavírajícím hranice. Pětimilionové Dánsko hlásí 827 nakažených, jeden nemoc nepřežil. Dánové povolali na pomoc armádu, do země vpouštějí až do 14. dubna pouze dánské státní příslušníky. Školy jsou nejméně na dva týdny zavřené, zakázána jsou shromáždění nad sto účastníků. Zavřené jsou knihovny a další kulturní instituce, stejně tak sportovní zařízení. Dánská vláda začala také přijímat ekonomická opatření, slíbila například kompenzace pro pořadatele zrušených akcí a rozšířila firmám lhůtu splatnosti daně z přidané hodnoty.

Velké drama se odehrává ve Španělsku, které se zdá být po Itálii druhou nejvíce postiženou evropskou zemí. Za Pyrenejemi hlásí 191 obětí a 6 046 nakažených, virem se nakazila ministryně Irene Montero a v karanténě je i její partner, vicepremiér a předseda strany Podemos Pablo Iglesias, na koronavirus byla pozitivně testována i další ministryně koaliční vlády Carolina Darias. Španělsko se v sobotu večer stane po Itálii druhou zemí, která vyhlásí totální karanténu. V zemi zavládne stav nouze, všechny decentralizované policejní složky budou podřízeny ministerstvu vnitra, omezena bude veřejná doprava. Dopravní prostředky budou smět být zaplněny pouze z jedné třetiny, lidé budou smět vycházet pouze kvůli nejnutnějším nákupům, návštěvám lékaře a pracovním povinnostem. Ve Španělsku je krize násobená složitou politickou situací, separatisty ovládaná katalánská vláda například žádá Madrid o naprosté odříznutí oblasti od zbytku Španělska, koaliční vláda v Madridu zase čelí konfliktům mezi socialisty a Podemos. Již zmíněný Iglesias, předseda levicově antisystémových Podemos, dokonce přerušil karanténu a dorazil na jednání vlády, kde došlo ke sporům ohledně ekonomických opatření provázejících vyhlášení stavu nouze.

Maďarsko udělalo v posledních třech dnech velký obrat. Premiér Viktor Orbán zpočátku situaci zlehčoval, Maďarsko nepřijímalo prakticky žádná opatření proti šíření viru. Orbán ho označoval za „nemoc cizinců, která se šíří mezi cizinci“ - to v narážce na fakt, že infekce se do Maďarska dostala s dvojicí studentů z Íránu. Aktuálně má ale Maďarsko 25 infikovaných lidí a počet nově objevených případů se zvyšuje. Ve čtvrtek tak vláda náhle vyhlásila výjimečný stav. Zavřela univerzity (základní a střední školy ovšem ne), omezila cestování z nejvíce postižených zemí. Zrušila oslavy 15. března, největšího maďarského státního svátku. V pátečním proslovu na svém profilu na sociálních sítích pak Orbán oznámil Maďarům, že ustanovil několik akčních skupin, z nichž jedna má dokonce za cíl najít vakcínu proti viru Covid-19. V maďarském případě je důležité zmínit, že tamní zdravotnictví je na jakoukoliv krizi nepřipravené. V unijním kontextu patří k nejméně výkonným, je dlouhodobě podfinancované a trpí odchody lékařů na Západ. Mimo velká města nestačí nemocnice pokrývat potřeby obyvatel ani v běžných dobách. Potřeba intenzivní péče pro větší počet lidí by v maďarském případě znamenala velké drama.

Polsko naopak sází na velkou přísnost. Tamní omezení se od těch českých příliš neliší. Cizinci mají zákaz vstupu, ale Poláci na rozdíl od Čechů mohou cestovat ven ze země. Nefungují však mezinárodní spojení hromadné dopravy, a kdo se vrátí z ciziny putuje na dvoutýdenní karanténu. Obchody jsou otevřené, obchodní centra  nikoli - tam fungují jen prodejny s potravinami a dalšími nezbytnostmi. Restaurace vydávají jídlo jen do okénka nebo s sebou. Kostely nejsou zavřené (v Polsku je povolené shromáždění do 50 osob), ale nejvyšší preláti apelují na věřící, ať nechodí na mše. Podle posledních čísel je v Polsku 93 nakažených lidí, jeden člověk zemřel.