Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Evropské peníze bude jako první strážit rumunská sběratelka korupčních skalpů

První evropskou veřejnou žalobkyní se stává Laura Codruta Kövesi

Laura Codruta Kovesi
2018, Laura Codruta Kövesi ještě jako šéfka rumunského protikorupčního úřadu • Autor: REUTERS

Laura Codruta Kövesi (46) musela poslední zářijovou středu cítit velkou úlevu. Europoslanci a zástupci členských zemí Evropské unie se v Bruselu dohodli, že právě Rumunka Kövesi se stane první evropskou veřejnou žalobkyní v historii společenství a dostane za úkol stíhat ty, kteří zneužívají evropské dotace.

Jmenování do nově zřízeného úřadu je jistě samo o sobě důvodem k emocím. Pro Kövesi ale především konečně skončilo několikaměsíční období, kdy její nominace proti sobě postavila dvě bruselské instituce, donutila francouzského prezidenta Emmanuela Macrona změnit názor a popudila rumunské vládní politiky.

Reklama
Reklama

Přes odpor vlastní vlády

Ještě letos v květnu Laura Kövesi seděla v ponuře osvětlené rumunské restauraci v centru Bukureště a reportérce Financial Times nad šálkem kávy vyprávěla, jaké reakce její nominace na evropskou veřejnou žalobkyni na domácí scéně způsobila. „Panuje tady o mně hodně mýtů,“ shrnula diplomaticky tehdejší situaci.

Fakt, že byla Evropským parlamentem vybrána jako kandidátka do nově vznikajícího úřadu, mohl být chápán jako uznání Rumunska, které se v tu dobu nacházelo uprostřed šestiměsíčního evropského předsednictví. Rumunští politici to ale viděli jinak. Vládní sociálnědemokratická strana (PSD) už od začátku naopak dělala vše pro to, aby jmenování Laury Kövesi překazila. Rumunský ministr spravedlnosti dokonce poslal do Bruselu dopis, ve které Kövesi obvinil mimo jiné z úplatkářství, premiérka Viorica Dăncilă na evropské půdě i doma zase prohlašovala, že její nominaci považuje za „špatnou volbu“.

Bývalá basketbalová reprezentantka rumunského mládežnického týmu se ale nechtěla nominace jen tak vzdát. „Basketbal mě naučil, že nemůžete mít výsledky, pokud tvrdě nepracujete a nechcete to dotáhnout do konce,“ vysvětlovala důvody, proč se chtěla o úřad ucházet i přes odpor vlastní vlády.

Doma totiž Laura Kövesi platí za polarizující figuru. Poté, co se stala nejmladší a první ženskou státní zástupkyní v Rumunsku, byla v roce 2013 jmenována ředitelkou Národního protikorupčního ředitelství (NDA) – a už po třech letech ve funkci budil její boj proti rumunské korupci ohlasy po celém kontinentu (v roce 2016 mimo jiné získala prestižní francouzské ocenění Légion d`Honneur za mimořádnou odvahu při stíhání korupčníků).

Pod jejím vedením se do té doby ne příliš výrazné NDA stalo mnohem aktivnější, a to i v nejvyšších patrech politiky. Jen za rok 2014 úřad stíhal desítky rumunských starostů, pět poslanců, dva bývalé ministry a bývalého předsedu vlády. Před soud byly postaveny i stovky soudců a státních zástupců, přičemž devadesát procent z nich bylo následně shledáno vinnými. O rok později Kövesi vyšetřovala dokonce dvanáct členů parlamentu včetně ministrů (a jeden z nich šel z ministerského křesla přímo do vazby).

Jako z totality

K dispozici měla sérii protikorupčních zákonů, s nimiž politici přišli, aby zvýšili šance na rumunský vstup do Unie. „Před rokem 2004 ani nešlo otevírat podobné případy, i když policie a někteří státní zástupci chtěli. Jejich šéfové taková vyšetřování zastavovali. Rumunská justice nebyla nezávislá a nikdo si nedokázal představit, že by se mohli vyšetřovat nejvýše postavení politici,“ říká Kövesi, podle které se vše začalo měnit právě se vstupem Rumunska do Evropské unie v roce 2007.

Podle průzkumu z roku 2015 věřilo organizaci, kterou Kövesi vedla, šedesát procent rumunských občanů, zatímco parlamentu jen jedenáct procent. Nicméně ne všichni byli z aktivity Laury Kövesi - kterou zahraniční média později začala popisovat jako „tichou a nevýraznou státní zástupkyni, která ale sbírá skalpy“ - šťastní. Téměř každý týden byla napadána v médiích a přirovnávána k vyšetřovatelům z dob totality. Slovní útoky přicházely samozřejmě i z řad politiků, protože státní zástupkyně šla úspěšně po mnoha z nich napříč stranickým spektrem.

https://www.youtube.com/watch?v=8QHL7gYFqdY

Vše se změnilo v roce 2017, kdy vyhrála v parlamentních volbách sociální demokracie (PSD), která do té doby byla mimo sféru moci. Nová vláda pod vedením PSD následně začala rušit a omezovat existující protikorupční opatření. Přes protesty veřejnosti nakonec sociální demokracie prosadila nové zákony, které oslabily zmíněné reformy z roku 2004 – a podle Kövesi tak de facto zrušila i právní stát.

V roce 2018 ta stejná vláda také zřídila speciální orgán „pro vyšetřování justičních deliktů“. Její šetření vyústilo v obvinění několika státních zástupců včetně Laury Codruty Kövesi, s níž bylo v únoru 2019 zahájeno soudní řízení pro podezření z úplatkářství a zneužívání úřadu. A přestože ji rumunský vrchní soud už o pár týdnů později prohlásil za nevinnou, rumunský ministr spravedlnosti ji z pozice šéfky protikorupčního úřadu sesadil. Benátská komise spadající pod Radu Evropy zřízení tohoto speciální orgánu a jeho praktik následně kritizovala s tím, že „podrýval nezávislost rumunských státních zástupců, soudců a důvěru veřejnosti v justici“.

Macronovo ano

Úspěch Kövesi na evropské úrovni nebyl od počátku jistou záležitostí. I když měla podporu dvou klíčových výborů Evropského parlamentu (výboru pro občanské svobody a spravedlnost LIBE a pro rozpočtovou kontrolu CONT), narazila v Radě Evropské unie, jejíž podporu také potřebovala. Členské státy – podle diplomatů často ovlivněné lobbingem rumunské vlády a také francouzským a německým postojem – totiž preferovaly jejího protikandidáta, Francouze Jean-Françoise Bohnerta. A když se po třech kolech vyjednávání situace jevila stále zablokovaná a ani jedna evropská instituce nechtěla ustoupit, volba nového evropského veřejného žalobce se odsunula na další volební období.

A čekání se vyplatilo. Krátce po volbách do Evropského parlamentu, v červenci 2019, francouzský prezident Emmanuel Macron změnil názor a místo francouzského kandidáta podpořil právě Kövesi. Macronův krok nicméně dostal volbu do poměrně absurdní situace, kdy ani jedna země nepodporovala svého kandidáta. Jak napsal evropský server Politico, u francouzského prezidenta šlo především o strategické rozhodnutí. Tento krok mu totiž umožnil prezentovat se jako západní lídr, který se snaží na jedno z nejvyšších míst v unijní hierarchii prosadit kandidáta z východní Evropy. Navíc Bohnert nakonec nepřišel zkrátka: Macron mu na oplátku měl nabídnout  funkci šéfa francouzského úřadu pro stíhání finančních trestných činů.

FLaura Codruta Kovesi
Z vyšetřující vyšetřovanou, únor 2019 • Autor: REUTERS

Pro Kövesi tak nakonec v tajné volbě poslední zářijovou středu hlasovalo 17 velvyslanců z 23 členských států. Podle diplomatických zdrojů z Bruselu zástupci Rumunska na zasedání „celou dobu mlčeli“ a „proti Kövesi nahlas neprotestovali“. Následovat bude ještě její formální potvrzení od Evropského parlamentu a zástupců členských zemí: nicméně velvyslanci jednotlivých států hlasovali v souladu s národními postoji a žádná překvapení už se na politické úrovni neočekávají.

V příběhu evropského veřejného žalobce je také česká linka. Funkce spadala do minulého portfolia české eurokomisařky Věry Jourové, která její zřízení iniciovala a snažila se europoslance a členské státy dovést k dohodě.  „Paní Kövesi vyhrála velice náročný konkurs na velice náročnou funkci. V příštích měsících ji tak čeká sestavení týmu delegovaných prokurátorů z jednotlivých členských zemí, nastavení vnitřního fungování, ale i budování renomé úřadu,“ komentuje volbu Jourová. „Pro budování renomé u podobných institucí je jeden z nejdůležitějších aspektů právě kredit v oblasti boje proti korupci. A ten Laura Kövesi rozhodně má,“ dodává Jourová s tím, že úřad se sídlem v Lucemburku by měl začít naplno fungovat na konci roku 2020.

Problém mentality

Spor o evropského veřejného žalobce byl také sporem o podobu, kterou má nově zřízený úřad do budoucna zastávat. Kövesi bude mít totiž řadu pravomocí, mimo jiné i možnost zahájit, koordinovat a řídit přeshraniční policejní vyšetřování, zatýkat podezřelé napříč státy nebo zmrazovat účty a zabavovat majetek. Hlavním úkolem úřadu ale bude stíhání korupce a finanční kriminality poškozující finanční zájmy EU. Posvítit by si tak měl třeba na podvody s evropskými dotacemi nebo s odváděním DPH u přeshraničních obchodů - a doplní tak existující Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF. Vyšetřovat se budou kauzy se škodou přesahující sto tisíc eur a podvody spojené s neplacením daně z přidané hodnoty přesahující deset milionů eur, které budou mít mezinárodní přesah.

Jourová již dříve pro EURACTIV uvedla, že „podle statistik se v Evropské unii podobnými způsoby rozkrade na 50 miliard eur ročně“. Nicméně dodala, že i tato částka může být pouhým zlomkem a skutečné číslo se prý může vyšplhat až k 160 miliardám eur. „Chtěli jsme do čela aktivistu nebo aktivistku, která půjde po zločincích,“ komentovala dříve nominaci Kövesi Judith Sargentini, nizozemská poslankyně Evropského parlamentu zastupující zákonodárný sbor v rozhovorech o novém úřadu.

Schválení úřadu je v boji proti finanční kriminalitě v EU poměrně významným krokem. V současné době mohou podvody týkající se financí EU vyšetřovat a stíhat výlučně vnitrostátní orgány a jejich pravomoc končí na hranicích států. To pro evropského prokurátora neplatí. Nicméně ani Laura Kövesi nebude mít možnost uplatňovat pravomoc ve všech členských státech. Ne všichni se vznikem úřadu souhlasili. Jedná se totiž o tzv. posílenou spolupráci, kterou v tomto ohledu umožňuje Lisabonská smlouva a s účastí na ní musí stát souhlasit. Do vzniku nového úřadu se zatím zapojilo 22 zemí včetně České republiky. Mimo i nadále zůstává Švédsko, Maďarsko, ale i Polsko, které je největším příjemcem evropských dotací. Velká Británie, která má ale z EU na konci října vystoupit, plus Dánsko a Irsko pak mají z podobných oblastí integrace vyjednanou výjimku (tzv. princip opting-out).

“Tahle práce je uznáním i pro mou zemi, pro náš soudní systém a pro všechny občany Rumunska, kteří podporují boj proti korupci a bránili právní stát především v těch těžkých momentech,“ komentovala ve středu odpoledne své zvolení Kövesi. Novou pozici chápe jako možnost, jak evropskému kontinentu připomenout, že korupce je stále problém. „Ačkoliv každý rok přibývá více odsouzených, korupce je stále okolo nás. Ale nemyslím si, že je to problém celé společnosti. Je to spíše problém týkající se určité mentality.“

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Andrea Procházková

redaktorka, fokus

29872524_10208843909693312_4885752205986113782_o
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 317
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte