Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Česku hrozí neudržitelné dluhy: za 50 let bude v pasti

Hlavním problémem je stárnutí populace, říká nově zřízená rozpočtová rada

Eva Zamrazilová
Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady • Autor: ČTK, Radek Vebr

Česko musí reagovat na stárnutí populace, jinak se v příštím půlstoletí dostane do nezvládnutelných problémů. Beze změn stoupne státní dluh z dnešních 30 na 230 procent HDP, což je zhruba dvojnásobek oproti dnešnímu stavu v nejzadluženějších zemích a v praxi de facto státní bankrot.

Plyne to z první zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou v úterý zveřejnila Národní rozpočtová rada – letos nově zřízená instituce, která by měla nezávisle posuzovat a komentovat vládní rozpočtovou politiku. „Nedovedu si představit, že by ta situace mohla být ignorována delší dobu,“ uvedla při prezentaci zprávy předsedkyně Eva Zamrazilová. „Ta neudržitelnost je evidentní a vláda se k tomu musí nějak postavit,“ dodala bývalá členka bankovní rady ČNB.

Reklama
Reklama

Členové rozpočtové rady již několikrát upozornili, že reakce politiků je zatím laxní. Jednak kvůli relativně dobrému stavu veřejných rozpočtů v dnešní době a také kvůli tomu, že budoucí zhoršení přinese reálné problémy až kolem roku 2030, kdy na rozpočty začne doléhat stárnutí populace.

Zpráva vychází z již známých demografických prognóz a z předpokladu, že Česko bude dál dohánět ekonomickou úroveň západní Evropy. Konkrétně se očekává, že Česko během půl století zvedne svůj hospodářský výkon na 90 procenta Rakouska - měřeno podle parity kupní síly, kdy se do srovnání nepromítá jen hrubý domácí produkt, ale také to, že v zemích jako Česko je levněji a rozdíl v životní úrovni tím pádem není tak velký jako při jednoduchém přepočtu podle měnového kurzu.

Snímek obrazovky 2018-10-30 v 15.04.10

Ani toto dohánění nicméně státní pokladnu nezachrání, pokud se něco nezmění - tedy například důchodový věk, výše odvodů nebo výše důchodů. Nízká porodnost a prodlužování věku dožití povede v Česku k tomu, že za 50 let bude každý třetí obyvatel starší 65 let. Dnes je to každý pátý. Výdaje na důchody by tím pádem při zachování dnešních zákonů vzrostly ze sedmi na téměř 13 procent HDP.

Varovné scénáře se v praxi nejspíš nenaplní, protože společnost na ně bude muset reagovat dřív. „Nejde o klasickou prognózu,“ upozorňuje tak analytik rady a hlavní autor zprávy Jan Kubíček. „Je to zpráva, jak by se vyvíjely veřejné finance, kdyby daňové a výdajové politiky byly nastaveny jako dnes – a zda vývoj vede či nevede k udržitelnosti,“ dodává. Hned v úvodu zpráva konstatuje, že odpověď na otázku ohledně udržitelnosti je záporná.

Výdaje na důchody představují pro rozpočet hlavní problém, další velký náklad spočívá v tom, že stárnutí populace znamená zvýšené náklady na zdravotnictví. Podle Kubíčka nejde jen o to, že starší lidé konzumují více zdravotní péče, ale také o to, že ubývá plátců zdravotního pojištění.

Zpráva bude vycházet každý rok a rada ji předkládá parlamentu i příslušným ministerstvům. Pro vyčíslení toho, jak se situace z roku na rok zlepšuje, autoři přišli s novým ukazatelem, tzv. rezervou udržitelnosti. Toto číslo říká, o kolik procentních bodů by bylo třeba vylepšit veřejné finance v daném roce, aby za 50 let státní dluh zůstal pod úrovní 55 procent HDP. To je podle českých zákonů maximální přípustná úroveň neboli tzv. dluhová brzda, při jejímž dosažení musí vláda proti dluhu zakročit. Nyní rezerva činí 2,68 procent HDP, tedy zhruba 150 miliard korun.

Snímek obrazovky 2018-10-30 v 15.06.29

Veřejné rozpočty letos díky přebytku na účtech obcí směřují k přebytku kolem jednoho procenta HDP, ale rezerva na úrovni 2,68 % znamená, že přebytek by měl být ještě o tolik bodů větší. Rezervu lze dohnat i v budoucnu, avšak každý rok, kdy se nic nepodnikne, tento rest" mírně vzroste, a o to pak těžší bude reagovat. „Čím později zásah přijde, tím bude muset být větší,“ upozorňuje další z členů rady Jan Pavel.

Podle Zamrazilové by bylo žádoucí, aby na zprávu zareagovala už tato vláda, což v praxi znamená pokročit hlavně s penzijní reformou. Mimo jiné kvůli tomu, aby se populace dnešních ekonomicky aktivních lidí mohla na budoucí rozpočtové tlaky připravit a dostala například jasnou zprávu, že je třeba víc spořit. Penzijní reforma patří podle programového prohlášení mezi hlavní vládní priority, dosavadní jednání však neslibují žádné velké věci, takže problém se nejspíš znovu odsune. „Zatím ještě není zveřejněno nic, co by šlo vyčíslit,“ říká k vládním návrhům analytik rady Kubíček.

Rada je podle její předsedkyně připravena se do příprav reforem zapojit, ale jako apolitická instituce je nechce iniciovat. „Těžko ta nabídka na spolupráci může přicházet z naší strany,“ prohlásila šéfka Zamrazilová.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 492
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte