Jak nás vidí dějiny
Úryvky z knihy britského historika Iana Kershawa Na horské dráze. Evropa 1950-2017.
Už žádné tanky, soudruzi
Role Michaila Gorbačova v příběhu proměny východní a střední Evropy
Vlády satelitních zemí Sovětského svazu měly v první polovině osmdesátých let stále před očima nepolevující, byť nevyřčenou hrozbu vojenského zásahu. Nemohly mít jistotu, že sovětské vedení už od této strategie upustilo. Někteří naopak v této možnosti nacházeli útěchu. Generál Jaruzelski dokonce později zdůvodňoval vyhlášení výjimečného stavu v prosinci 1981 snahou zabránit právě této eventualitě (i když ze záznamů zasedání sovětského politbyra vyplývá, že tehdejší šéf KGB Jurij Andropov tuto možnost zamítl i v případě, že by se Solidarita v Polsku chopila moci, a přemluvil Brežněva, aby nezasahoval). Odvolání Brežněvovy doktríny Gorbačovem mělo tudíž zcela zásadní význam.
Když generální tajemník oznámil shromážděným vůdcům zemí Varšavské smlouvy na prvním krátkém kremelském zasedání po pohřbu Konstantina Černěnka v březnu 1985, že v budoucích vztazích bude respektována suverenita a nezávislost každého státu, bylo zcela pochopitelné, že se zdráhali jeho prohlášení uvěřit. Strach z intervence opadal jen pomalu. Gorbačov zopakoval totéž poselství o měsíc později na setkání vůdců zemí Varšavské smlouvy v Polsku. Jeho v soukromí pronesená poznámka: „Nikoho nenuťme. Ať se každá země rozhodne, jak se zachová,“ vešla v širší známost. Z pohledu polských pozorovatelů však nebylo vůbec jasné, co po ní bude následovat. Rituální průběh Gorbačovovy návštěvy se nijak…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
