Případ Shell: Není omluvou, když nekoná vláda. I byznys je odpovědný za klima
 
Shell
Ilustrační foto • Autor: REUTERS

Na konci května vynesl soud v nizozemském Haagu přelomový rozsudek. Ropnému gigantu Shell uložil do roku 2030 omezit produkci emisí o 45 procent oproti stavu v roce 2019. Historicky poprvé tak soud nařídil soukromé společnosti, aby své počínání uzpůsobila potřebě boje s klimatickou změnou. Produkcí oxidu uhličitého Shell “porušuje lidská práva”, uvedl soud. Podle aktivistů z organizace Friends of the Earth, kteří ropnou společnost žalovali, je Shell odpovědný až za tři procenta světových emisí - snížení by tak mělo přinést nezanedbatelný efekt. První takto významný rozsudek padl již v roce 2015: v případu nadace Urgenda uložil tentýž haagský soud nizozemské vládě, aby ve svých klimatických iniciativách přidala, a uložil jí minimální limit pro snižování emisí. Význam čerstvého rozsudku a odůvodnění haagského soudu přibližuje v následujícím rozhovoru profesorka mezinárodního klimatického práva Margaretha Wewerinke-Singh, která působí na univerzitě v nizozemském Leidenu. Tématu se věnujeme také v aktuálním čísle.

Rozsudek proti Shellu je přelomový, na jakém právním základě soud rozhodl?

V nizozemském právu existuje povinnost řádné péče, jde o velmi široký a volný standard, který soud nyní interpretoval pomocí mezinárodního práva. Použil závazky vyplývající z Pařížské klimatické dohody a lidskoprávní závazky - a s pomocí nich stanovil, co povinnost řádné péče v tomto případě znamená pro Shell.

Margaretha Wewerinke-Singh
Margaretha Wewerinke-Singh • Autor: pacific-studies.net

Soud rozhodl, že Shell svým zpracováváním fosilních paliv, kterým přispívá ke klimatické změně, porušuje základní lidská práva. Sledujeme tedy proměnu, co všechno spadá do kategorie lidských práv?

Jednoznačně - jde o dlouhou a postupnou změnu. Již v roce 2015 nizozemský soud v případu Urgenda potvrdil, že poškozování životního prostředí negativně dopadá na lidská práva a že pokud stát selhává v ochraně občanů před klimatickou změnou, lidská práva tím porušuje. Rozhodnutí v případě Shellu je tak vlastně jen dalším logickým krokem. Pro některé právníky je to však stále dost neuvěřitelný vývoj, protože lidská práva bývala v užším pojetí brána jako ochrana před zneužíváním státní moci, mučením apod. A tohle je samozřejmě něco zcela jiného. Další rozdíl vidím v tom, že poškozování lidských práv se většinou týká jednotlivců nebo menšin, nicméně v případu proti Shellu šlo o celou nizozemskou populaci i budoucí generace.

Ekologičtí aktivisté dříve žalovali společnosti za škody, které již spáchaly, například za úniky ropy. V poslední době ale vidíme víc případů, které se dívají právě do budoucna a týkají prevence možných škod. Proč došlo k této změně strategie?

Důvodů je řada. Tenhle přístup začal na Západě a v této části světa zatím dopady klimatických změn nejsou tak viditelné jako ve zranitelnějších zemích. Klimatické změny   jsou tedy stále vnímané jako budoucí hrozba. Když lidé přemýšlejí o klimatických změnách a lidských právech, stočí se to k ochraně budoucích generací a minimalizaci budoucích škod. V případě Shellu soud použil Pařížskou klimatickou dohodu a limity pro oteplování, které jsou v ní stanovené - a z těchto obecný limitů pak vytáhl minimální závazky pro Shell.

Zmiňovala jste, že pro některé právníky je tato argumentace trochu šokující. Proč podle vás soud rozhodl ve prospěch aktivistů?

Částečně asi i kvůli tomu, jak je nizozemský právní systém nastavený. Onen standard povinnosti řádné péče je velmi vhodný pro kombinaci s mezinárodním právem. Zároveň v Nizozemsku mohou u soudu snadno vznést žalobu velké skupiny lidí. To také není úplně běžné, ve většině států musíte k tomu přímo utrpět újmu, abyste mohli někoho žalovat, nebo musíte dokázat, že jste byli zasaženi víc než ostatní. U náš můžete vznést žalobu ve jménu mnoha lidí, jako se to stalo v tomto případě (pod žalobou bylo popsáno přes 17 tisíc nizozemských občanů, pozn. red.). Takže nastavení našeho právního systému aktivistům určitě usnadnilo práci. Roli ale hrály i političtější důvody. Nizozemsko je vůči následkům klimatických změn obzvláště zranitelné, část území leží pod úrovní hladiny moře. Povědomí o klimatických změnách je tu velmi vysoké. Samozřejmě že i zde existuje klimatický skepticismus, ale většina společnosti je přesvědčena, že je to velmi vážný problém. Lidé chtějí, aby vláda začal konat, ale pokud se k tomu nemá, existuje podpora i pro to, aby se do věci vložily soudy. Je to samozřejmě kontroverzní, ale hodně lidí s tím souhlasí.

Reklama
Reklama

Respekt 23/2021: Klima jako lidské právo

Nepřekračují tím soudy svoje pravomoci? Neměla by být klimatická regulace a omezování soukromých společností v gesci vlády?

Jednoznačně – a myslím, že většina lidí by souhlasila s tím, že by bylo lepší, pokud by se této odpovědnosti chopily vlády a justice nemusela zasahovat. Bohužel to se úplně neděje ani na národní, ani na mezinárodní úrovni. Soud se explicitně zabýval otázkou, zda je vhodné, aby omezil soukromou společnost. Shell argumentoval, že není a že existuje mnoho firem odpovědných za znečišťování ovzduší, proč by tedy najednou měla existovat přísnější pravidla jen pro Shell – tedy že by vláda měla vytvořit jednotná pravidla pro všechny tak, aby nebyla nespravedlivě zatížena jen jedna společnost. Soud ale zaujal velmi zásadovou pozici a řekl, že podle OSN povinnost respektovat lidská práva není odvislá od toho, co dělá vláda. A pokud vláda porušuje lidská práva, není to omluvou pro další aktéry, aby je rovněž porušovali. Shell jakožto součást byznysu musí podle soudu hrát svoji roli v řešení klimatické krize.

Jak se tedy soud popasoval s argumentem, že je rozhodnutí neférové, protože se týká jedné společnosti?

Závazky, které soud Shellu uložil, nejsou myšlené jako výjimečné a určené pouze této společnosti. Obecně platí pro všechny, ale konkrétně se týkají Shellu, protože to je zrovna ten, kdo stojí před soudem a po kom je soud chce vymáhat. Když ale rozhodnutí čtete mezi řádky, soudci říkají, že by stejné závazky vymáhali i po ostatních soukromých společnostech v podobné pozici jako Shell.

Další námitkou, se kterou se můžeme setkat, je to, že uvolněné místo po Shellu pouze využijí jiné ropné společnosti, které prostě začnou produkovat víc. Vyjádřil se soud i k tomuto protiargumentu?

Ano, jednak řekl, že povinnost snižovat emise se v principu týká všech - a pak, že tlakům na snižování emisí čelí všechny společnosti pracující s fosilními palivy. A celkově tak podle něj lze očekávat snížení.

Shell se proti rozsudku odvolal, nicméně již prvoinstanční rozhodnutí vzbudilo velkou pozornost po celém světě. Čekáte, že případů propojujících klima a lidská práva bude přibývat? Je tohle taktika, kterou budou aktivisté volit víc a víc?

Je to velmi pravděpodobné. Tento případ bude inspirovat další, jen v Nizozemsku v tuto chvíli běží dvanáct případů, v kterých jsou korporace žalované za porušování lidských práv kvůli znečišťování. Po celém světě jich je kolem stovky. Vítězství aktivistů nad Shellem je opravdu ohromný úspěch - a stejně jako případ Urgenda bude inspirovat nové žaloby. Urgendu citovaly soudy i v jiných zemích. Někteří lidé říkají, že je tohle začátek nové éry žalob za klima na základě ochrany lidských práv. Já rozhodně očekávám, že takových případů bude přibývat. Jak se k nim budou stavět soudy v jiných zemích, to je složitější předpovědět - tam už jsem možná trochu skeptičtější. Ostatně i případ Shellu nejenže ještě musí potvrdit odvolací soud, ale zároveň rozsudek není závazný ani pro nizozemské soudy - týká se pouze tohoto konkrétního případu a Shellu. Určitě má však potenciál inspirovat soudce i v jiných zemích, kteří se třeba budou podobnými případy zabývat poprvé. Rozhodně budou tento rozsudek číst, možná i citovat.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Barbora Chaloupková

redaktorka, fokus

chalupova
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 68

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte