Nejdůležitější výbava při cestě na sever? Jazyk

Stále více českých studentů i kvalifikovaných pracovníků míří na chladný sever Evropy. Severské země neokouzlují Čechy jen panenskou přírodou, ale i vstřícným sociálním systémem a pracovními příležitostmi. Spoléhat na to, že k dorozumění postačí angličtina na dobré úrovni, ale není dvakrát rozumné. Norové, Švédové, Dánové i Finové skutečně přijmou cizince do své společnosti až ve chvíli, kdy jim prokáže, že mu jejich rodná řeč není lhostejná.

Mnoha lidem, kteří chtějí ve Skandinávii nebo ve Finsku strávit část svého života, tedy nezbývá než pochytit něco ze základů jazyka už ve své domovině. Ačkoliv se v Česku severské jazyky vyučovaly už v devadesátých letech (studovali je zejména ti, které se severem vázaly rodinné vztahy), enormní zájem o severské jazyky odstartovalo až otevření nových pracovních trhů se vstupem do Evropské unie. Pražské jazykové školy si na nezájem nestěžují ani dnes, právě naopak. Studium norštiny, švédštiny, dánštiny nebo finštiny je zejména pro mnohé studenty medicíny a technických oborů dobrou investicí do budoucna. To potvrzuje i Karolína Wencelová manažerka jazykové agentury Noisis. „Cíl většiny studentů je odjet pracovat do příslušné země. To platí zejména pro norštinu. Méně lidí studuje proto, ze se jim líbí severská kultura. U švédštiny bych řekla, že je to půl napůl.“

Naučit se mluvit finsky nebo jedním z dalších skandinávských jazyků není žádný med. Dana Čepková, lektorka švédštiny a ředitelka stejnojmenné jazykové školy upozorňuje na nejvýraznější úskalí, s nimiž se potýkají čeští studenti: „Norština, švédština a dánština mají celkem jednoduchou gramatiku. Oproti jiným germánským jazykům je však nutné počítat s komplikovanou výslovností obzvlášť samohlásek. Ta je nejtěžší v dánštině. Zvláštní melodický přízvuk a vázání slov také značně ztěžují poslech.“

Základem studia bývá kromě kvalitního lektora vždy i kvalitní studijní materiál. Dobré učebnice v češtině jsou však podle Čepkové k mání jen pro norštinu a finštinu. „Pro švédštinu jsou dostupné jen omezeně a jsou velmi nekvalitní.“ Dánštinu bylo možné po dlouhá léta studovat jen ze staré učebnice z roku 1948, v roce 2005 ale vydalo novou učebnici dánštiny univerzitní nakladatelství Karolinum.

Znalost angličtiny je na severu do jisté míry využitelná ve firemní komunikaci. Anglicky se domluví i studenti účastnící se studijních programů. Při běžné komunikaci, zejména se starší generací a středním technickým kádrem, ale postrádá význam. „Pro lékaře pracujícího v norské nemocnici je znalost rodného jazyka pacientů nezbytností,“ říká Čepková. Cizinec se nemůže spoléhat ani na to, že by kvůli němu začal mluvit anglicky jinak norský personál.

Článek vznikl v rámci projektu FUTURA, který je financován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem ČR a hlavním městem Praha. Realizátorem projektu je Respekt Institut.