Případ vulgární gynekoložky potvrzuje, že lékařská komora dohlíží spíš na nedotknutelnost svých členů
Nikdo nevolá po tom, aby lékaři a lékařky přišli za jakýkoli přešlap o členství v profesní organizaci, ale opačný extrém je neudržitelný
Česká lékařská komora má problém. Má ho už delší čas, a jak se případy hromadí, bude se k němu muset postavit čelem. Nikoli bokem nebo vůbec jako doposud. Znovu ho nasvítil případ gynekoložky, která vyhazovala z ordinace pacientku a sprostě jí nadávala, k čemuž byla podle svých slov „vyprovokována“ vpravdě šokující ukázkou bezohledného chování – prosbou o vystavení žádanky ke specialistovi.
Otazníky nad postojem k prohřeškům svých členů a členek se vyostřily od loňského podzimu, kdy se profesní organizace velmi rozpačitě postavila k případu Jana Cimického. Extrémní případ zneužití lékařské moci nad pacientkami sice formálně odsoudila a (podobně formálně) zpřesnila etický kodex, nicméně psychiatr, který podle zatím nepravomocného rozsudku znásilňoval pacientky či jim vyhrožoval elektrošoky, nebyl doposud nijak disciplinárně vyšetřován – a nezdá se, že by se na tom mělo něco měnit.
Kauzu provázela podivná vyjádření, že komora není policie, nemá úplně možnost zjišťovat stav věcí a neměla by znovu trestat již potrestaného; k čemu pak tedy disciplinární řízení vůbec má? A jako bonus jsme se dověděli, že Cimickému vše tak dlouho procházelo, protože znásilněné ženy „nepochopitelně“ nepodaly včas stížnost, a namísto analýzy systémových selhání byl případ rámován jako „exces“. Sdělit obětem, že za beztrestnost si vlastně mohou ony samy, je jistě zaručenou cestou, jak zvýšit chuť lidí se na komoru obracet. Navíc dost překvapí, když právě lékaři použijí lidovou floskuli, která u nás stále často zaznívá v souvislosti se sexuálním násilím.


U vulgární gynekoložky přitom pacientky toto zadání splnily – na lékařku si před aktuálním incidentem stěžovaly hned třikrát, ale disciplinární komise dospěla k závěru, že k porušení pravidel nedošlo. Zdá se tak, že spíše než na práva pacientů a zlepšování komunikace dohlíží komora na to, aby se toho moc nezměnilo na bezmála nedotknutelném postavení lékařů, které má právě v Česku hluboké kořeny. Aniž si uvědomuje, že tato nerovnováha vytváří půdu právě pro zneužití moci (a možná i obecné posilování nedůvěry v instituce).
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










