Pozvání Jordana B. Petersona na olomouckou Univerzitu Palackého vyvolalo velkou diskusi v médiích i na sociálních sítích. Tento kanadský psycholog přednáší na Torontské univerzitě, ale veřejně známější je svými knižními bestsellery o osobním rozvoji, v nichž hlásá návrat k tradičním hodnotám, a těší se tak statusu konzervativní ikony. Někteří akademici mu nicméně v této souvislosti vyčítají odborné nedostatky hraničící s diletantismem - především to, že často chybně cituje renomované autory. "Pokud se nám úplně nezdá způsob argumentace lidí, tak je nutné je kritice vystavit přímo. Konfrontovat, ne umlčet,“ hájí pozvání v rozhovoru pro respekt.cz olomoucký rektor Jaroslav Miller. Jedním z těch, kdo se naopak vyslovili kriticky, byl olomoucký sociolog Martin Fafejta. V následujícím textu své stanovisko upřesňuje a vysvětluje:
Když jsem si před pár dny přečetl facebookových stránkách své domovské univerzity status oznamující, že byl na její půdu oficiálně pozván Jordan Peterson, vyslovil jsem v diskusi pod ním proti jeho pozvání určitou nevoli. Petersonovo současné působení vnímám v mnoha ohledech jako aktivistické, a ne vědecké, když se relativně silně vyjadřuje i k věcem, kterým se odborně nevěnuje. To samo o sobě není špatně, ba naopak, je dobré, když vědci vyjdou ze své ulity a nebojí se působit ve veřejném prostoru. I já sám jsem jistě v mnoha ohledech aktivista. Je ovšem otázka, nakolik má být akademik aktivistou i na akademické půdě.
Je pravda, zvláště pohybujeme-li se na poli sociálních a humanitních věd, že sami někdy nedokážeme odlišit svůj zájem odborný a aktivistický - a aktivističtí jsme na vlastních přednáškách v dobré víře, že prezentujeme pouze svůj odborný názor. Myslím, že studenti z mých přednášek musí zcela jasně vycítit, že je mi mnohem blíž liberalismus než socialismus a lyotardovský postmodernismus než habermasovský modernismus.
Jordan Peterson takto není jediný aktivista-akademik. Moji domovskou univerzitu již navštívili jiní akademici-aktivisté, kteří jsou v mnoha ohledech mnohem proslulejší a dopad jejich slov je dlouhodobě větší než v případě Petersona – Chomsky, Dawkins. Druhý jmenovaný je ostatně v Olomouci i v těchto dnech. Ve své minulé přednášce popularizoval svůj biologický výzkum a svou kritiku náboženství téměř nezmínil. Vystoupil tedy primárně jako vědec, a ne jako aktivista. Pokud by se v tomto duchu nesla i přednáška Jordana Petersona, byla by má nevole proti jeho vystoupení zcela bezpředmětná.
Přečtěte si více k tématu
Čtěte také: Když může Chomsky, proš by nemohl Peterson?
Zároveň je nabíledni, že Peterson se do obecného povědomí dostal především jako aktivista. Kdo zná jeho psychologické teze a četl nějakou jeho odbornou knihu - a kdo jej zná především jako kritika politické korektnosti? Dawkins se nejdříve proslavil knihou Sobecký gen, až pak začal vystupovat aktivisticky: jeho olomoucké publikum na něj evidentně přišlo primárně jako na uznávaného biologa a on jako uznávaný biolog vystoupil.
Peterson má obrovské řady až nekritických obdivovatelů, což bylo vidět i ve facebookových diskusích, kde se lidé vyjadřovali k mým neskrývaným pochybnostem o jeho pozvání na olomouckou univerzitu. Ukázalo se, že pro určité lidi je prostě primárně neakceptovatelné vyjádřit se k Petersonovi kriticky, zvlášť když je tento kritik „akademická nula“ a „odborný asistent pavěd“ - mám-li citovat, jak se o mě vyjadřovali Petersonovi zastánci.
Pozvání Jordana Petersona stále platí a já rozhodně nepožadoval, aby bylo zrušeno. Určitě nejsem ten, kdo by proti jeho případnému příjezdu sepisoval petice a pořádal protesty, jen jsem prostě v určitém momentu vyjádřil své kritické stanovisko. Zde je zajímavé, že už samo toto stanovisko, které nebylo doprovázeno žádným aktivním odporem proti Petersonovu pozvání na univerzitu, bylo interpretováno jako snaha omezovat svobodu slova.
Jako bych v rámci zachování svobody slova já neměl mít právo a svobodu říci, že si nejsem jist, jestli by určitý člověk měl na univerzitě vystoupit. Jako by bylo nepatřičné vést debatu o tom, kdo má vystupovat na univerzitní půdě, která je v mnoha ohledech prostorem exkluzivním, a nemůže na ní vystoupit kdokoliv a s čímkoliv. Jako bych chtěl Jordanu Petersonovi úplně zakázat vystupovat.
Novinář Petr Zídek píšící pro Lidové noviny na svém facebookovém profilu v souvislosti s mým postojem dokonce napsal: „Pokud budeme z univerzit vylučovat lidi, kteří mají jiný názor na francouzský poststrukturalismus než my, vrátíme se do komunismu - tehdy vás za neschválené interpretace klasiků také nejprve vyhodili z fakulty nebo ústavu, a komu to nestačilo, toho pak zavřeli.“ Skutečně je má nevole s pozváním jednoho konkrétního akademika cestou k cenzuře a zavíráním nepohodlných kritiků? Zajímavé je, že když jsem se před lety dal najevo podobnou nevoli v případě pozvání Noama Chomského, absolutně žádnou reakci mimo univerzitu to nevyvolalo. Jsou fanoušci Chomského tolerantnější než ti Petersonovi? Má Chomsky méně nekritických fanoušků mimo akademické prostředí než Peterson?
Představitelé univerzity se poté, co jsem vyjádřil svůj názor, upřesnili, že Jordan Peterson má být - podobně jako Richard Dawkins - pozván na festival Academia film Olomouc (AFO). To je podle mne naprosto ideální platforma pro takové vystoupení. To říkám i jako člověk, který na tomto festivalu již roky pomáhá s dramaturgií. AFO není oficiální půdou univerzity, i když má s univerzitou mnoho společného. A pořadatelé jsou jistě natolik zkušení, že nepřipustí, aby se z vystoupení Jordana Petersona stala oslavná akce pro jeho nekritické fanoušky - stejně jako to udělali v případě Richarda Dawkinse - ale že půjde o plnohodnotnou akademickou událost, byť pro někoho kontroverzní.
Autor je sociolog
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
