Twitter zachvátila panika. Uživatelé uvěřili mystifikaci, že končí kvůli záplavě urážek

Na Ukrajině opět hrozí válka, znějí titulky světových médií. Analytici upozorňují, že ruský prezident Putin už několikrát zaútočil na své sousedy v srpnu, kdy je většina politiků zejména na Západě na dovolených – mimo jiné během olympiády v Číně v srpnu 2008, kdy napadl Gruzii. Nicméně z analýzy Adriana Karatnyckého v deníku Politico plyne, že to nebude tak horké, a pokud k novému konfliktu dojde, bude mít omezenou velikost.

Vše začalo před pár dny prohlášením Ruska, že na Krym zaútočili ukrajinští vojáci. Před dvěma dny pak prezident Putin svolal bezpečnostní radu Ruska a prohlásil, že ukrajinský útok (mělo prý jít o 20 mužů) nezůstane bez následků. Ukrajinský prezident Petro Porošenko popřel, že by na Krymu operovali ukrajinští vojáci, ale uvedl ukrajinskou armádu do stavu nejvyšší pohotovosti, protože se obává ruského útoku.

Rusko neposkytlo žádné důkazy pro své tvrzení a Karatnycky přináší několik důvodů, proč je naprosto nelogické, aby Ukrajina provokovala Rusy na Krymu (který Putin anektoval v roce 2014). Za prvé – od Ukrajinců by bylo šílenstvím zahájit útok na ruské državy na Krymu, protože se s ruskou převahou vůbec nemůžou měřit. Za druhé – od anexe Krymu uplynuly více než dva roky, a až dosud se Ukrajina vůbec nepokusila tento stav změnit (pokud pomineme politická prohlášení). Navíc hranice mezi Krymem a Ukrajinou tvoří úzký pás země, jejž mají Rusové plně pod kontrolou - a je naivní představa, že by přes tuto hranici dokázali ukrajinští vojáci proniknout.  Za třetí – Porošenko dobře ví, že kdyby Ukrajina zahájila jakýkoli typ agrese, ztratí podporu Západu, jehož peníze a investice zoufale potřebuje.

Z toho všeho plyne, že pro Ukrajinu je naprosto nevýhodná jakákoli vojenská akce namířena proti Rusům. Naopak pro Putina útok – byť omezený - na Ukrajinu výhodný v této chvíli je. Důvodů je několik.

Za prvé – v září jsou parlamentní volby, a jelikož ruská ekonomika chřadne, vítězství Putinovy strany Jednotné Rusko (byť je jisté) může pomoct, když Putin ukáže tvrdou ruku vůči Ukrajině. Za druhé – Rusko v poslední době vojensky expanduje tak jako tak. Má jednotky v Sýrii, v Severní Osetii a Abcházii, na hranici s Moldavskem v Podněsteří.  Na Ukrajině však jsou stále ruští vojáci „utajeni“. Kdyby podnikl oficiální útok jako odpověď na údajnou ukrajinskou agresi na Krymu, měl by konečně ruské jednotky na Ukrajině „oficiálně“. A konečně – obvinění Ukrajiny z „terorismu“ vůči Krymu by mu mohlo pomoct politicky v očích těch politiků na Západě, kteří Putina obdivují.

To všechno ale neznamená, že Putin připravuje mohutný útok na Ukrajinu, domnívá se Karatnycky. Bylo by to příliš velké riziko, na dlouho by to zničilo možnost zrušení sankcí ze strany Západu a příliš mnoho ruských vojáků by zemřelo (ukrajinská armáda totiž už zdaleka není tak bezzubá jako před dvěma roky). To by Putina ohrozilo doma a nakonec by tím v Americe oslabil šance Donalda Trumpa ke zvolení, což si velmi přeje.

Je to divná doba, když musíme doufat, aby měl Karatnycky pravdu, byť je tak cynická.

Deník The Guardian zaznamenalzveřejnění rozsáhlého balíku dosud utajovaných materiálů americké vlády o roli Spojených států při podpoře diktátorského režimu v Argentině. Uvolnění dokumentů slíbil Argentincům Barack Obama během návštěvy v Buenos Aires letos v březnu. Argentinci jsou podle deníků překvapení, jak rychle americký prezident slib splnil. Zároveň se jim  potvrzuje, co beztak tušili.

Z dokumentů především vyplývá, jak jednoznačnou podporu argentinské vojenské juntě vyjadřoval bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger. Ten byl v úřadu, když se v roce 1976 vojáci chopili moci; sympatie režimu však navzdory oficiálnímu postoji pozdější Carterovy vlády vyjadřoval i mimo úřad. Dokumenty obsahují depeše Carterových diplomatů, především jejich naprosté zděšení z toho, jak Kissinger fungoval v roce 1978 coby oficiální host diktátora Jorge Videly během mistrovství světa ve fotbale v roce 1978.

Kissinger ještě v úřadu podporoval boj argentinské junty s “terorismem", čímž se myslela argentinská levicová guerrilla. Režim se skutečně snažil, diktatura v Argentině zlikvidovala během sedmi let 30 000 levicových odpůrců, mimo jiné tak, že je po mučení svázané shazovala z letadel do vod Río Plata - zálivu, na jehož pobřeží Buenos Aires leží.

Kissinger behem své návštěvy v roce 1978 důstojníky za snahu velmi chválil. “Jeho chvála argentinské vlády  za její tažení proti terorismu byla hudbou, po které jejich uši prahly," stojí v jedné z uvolněných diplomatických depeší. Ta dále upozorňuje, že “není divu, že nám jeho (Kissingerova) slova opakují představitelé dalších zemí Jižní Ameriky".

Carterova vláda, které Kissinger jako neřízená střela házel klacky pod nohy, se naopak snažila diplomatickým tlaekm přimět Vidala a spol. ke zmírnění postoje, v jednu chvíli dokonce uvažovala o tom, že se pokusí vtáhnout do jednání papeže Jana Pavla II. Jak vyplývá z materiálů, argentinská junta zároveň považovala Kissingerova nástupce Zbygniewa Brzezinského za šéfa mezinárodního židovského hnutí, jež je hlavním strůjcem levicového hnutí v Argentině (čert vem, že to byl původem polský katolík).

Obama dělá dobře, že se snaží tuhle temnou kapitolu působení Spojených států v Latinské Americe zpřehlednit a staví se k ní čelem. Sami argentinští generálové nakonec ztratili moc, když prohráli válku s Británií o Falklandské ostrovy, v níž se Američané za vlády Ronalda Reagana po jistém váhání postavili na britskou stranu. Generál Videla byl podobně jako mnoho dalších členů junty odsouzen a zemřel ve vězení.

Pomyslnou medaili za dlouhověkost získali tento týden žraloci malohlaví, kteří se mohou dožít čtyř set let a pohlavně dospívají až ve sto padesáti. Ukázal to nový výzkum zveřejněný v časopise Science, který tak tyto obyvatele chladných vod severního Atlantiku pasuje na nejdéle žijící obratlovce.

Vědci určili stáří zkoumaných zvířat neobvyklou metodou – pomocí radioaktivního rozpadu. Využili k tomu tkáň oka 28 samic chycených omylem do rybářských sítí. Průměrný věk zvířat, která autoři výzkumu poté vypustili zpět do moře, byl nejméně 272 let. Největší samice, jejíž délka přesahovala pět metrů, může brázdit moře již asi 400 roků, ale rozhodně ne však méně než asi 270 let. Analýzy ukazují, že se pravděpodobně narodila v první polovině 17. století, a byla tak současníkem například Galilea Galileiho.

Žraloci malohlaví (Somniosus microcephalus) rostou velmi pomalu, asi centimetr za rok. Kvůli extrémní dlouhověkosti a pomalému zrání se jejich populace možná ještě nevzpamatovala z nadměrného lovu před druhou světovou válkou, kdy sloužili jako zdroj oleje pro strojní zařízení. Většina samic narozených po válce, kdy poptávka poklesla, ještě nestihla dospět, a proto se rodí jen málo mláďat těchto pozoruhodných tvorů.

Twitter ve čtvrtek zachvátila panika.Tisíce zmatených uživatelů uvěřily zprávě, že tahle sociální síť ukončí příští rok provoz kvůli nezvladatelnému přívalu urážek a osobních útoků, kterými se lidé na Twitteru častují. Hashtag #savetwitter, pod kterým domnělý konec sítě uživatelé komentovali, se na několik hodin dokonce ocitl na první příčce žebříčku popularity.

Samozřejmě šlo o hoax - Twitter konec rozhodně neplánuje. Slovní obtěžování na Twitteru jsou ale reálný problém, kterému se věnuje třeba přehledový text na webu Buzzfeed News. „Během téměř celé své existence Twitter útoky a nenávistné projevy nejen toleroval - byl jim prakticky přizpůsobený,“ píše se v úvodu článku. „Co s tím bude platforma, která sama sebe prohlásila za svobodné křídlo strany svobodného projevu, dělat?“

Až v poslední době, kdy se na sociální síť za nekontrolování svého obsahu začala snášet nebývalá vlna kritiky, zavádí plány, jak proti nenávisti bojovat. Bezpečnost teď Twitter dokonce prohlásil za svou hlavní prioritu: jmenoval více než čtyřicetičlennou radu, která se problémem má zabývat, a testuje nová technická řešení, jež mají nenávistné příspěvky omezit. Jak ale říká bloggerka Ariel Waldman, jedna z obětí systematických útoků, možná je pozdě. „Používat Twitter je dnes šíleně vysilující. Blokovat dvacet strašných lidí denně se stává součástí kažodenní rutiny. A kdo by chtěl používat službu, která tohle svým uživatelům dělá?“

Video: Lisování vinylových desek z popele zemřelých