Požár londýnského paneláku obnažil palčivý problém západní demokracie
Londýnští hasiči po celonočním zásahu konečně uhasili požár, který zachvátil věžák Grenfell Tower v západní části města. Přímá příčina ještě nebyla zjištěna - premiérka Theresa May nařídila veřejné šetření příčin požáru, který si vyžádal nejméně 17 životů. Další lidé se stále pohřešují. Jeden z přeživších obyvatel domu mluví o porouchané ledničce, která se sama vznítila. Nejen londýnská veřejnost ale vidí příčiny požáru mnohem hlouběji, v obrovské sociální nerovnosti v britském hlavním městě.
Grenfell Tower se nachází na Notting Hillu, což je čtvrť boháčů, kde i ten nejlevnější domek stojí přes milion liber. Dvacetičtyřpatrový věžák mezi tuhle londýnskou smetánku úplně nezapadal. V obecních bytech tu bydlelo zhruba šest set lidí, jejichž životní úroveň se od obyvatel milionářských vil se zahrádkami velmi liší. Panelák pobitý plechem, který měl maskovat nevzhlednost brutalistní stavby ze 70. let, se nad milionářskou čtvrtí vypínal jako osamělý ostrůvek komunálního bydlení v moři dobře zajištěných soukromých vlastníků.
Aby bylo jasno – vysoké domy nejsou doménou chudých, v některých londýnských mrakodrapech bydlí bohatí lidé. Ale tyto luxusní domy požáry nezažívají, píše Anna Minton z deníku Guardian. A připomíná, že obyvatelé paneláku si už čtyři roky stěžovali správci domu na nevyhovující bezpečnostní podmínky v budově, avšak nikdo je neposlouchal. Problém u těchto obecních domů je často právě v jejich správě. Stále více obcí přenechává správu svých domů soukromým firmám, aby se vyvlékly odpovědnosti, píše novinářka. Poskytuje tento systém bezpečí obyvatelům obecních domů?


Na varování znepokojených obyvatel došlo až ve chvíli, kdy dům zachvátil oheň. Centrální protipožární alarm selhal, stejně jako automatický hasicí systém. „Tohle by se nikdy nemohlo stát v okolních domech za dva nebo pět milionů. Nerovnost mezi bohatými a chudými v téhle zemi je nechutná,“ řekl londýnskému deníku Metro pastor Danny Vance z Notting Hillu. V podobném duchu komentují požár i novináři.
Komentátor Christian Caryl z amerického deníku Washington Post vidí v Grenfell Tower symbol prohlubující se propasti mezi Londýňany. Připomíná, že cesta k dnešní situaci vedla přes thatcheristické reformy v 80. letech, kdy se z Londýna stalo světové finanční centrum, které nasálo bankéře, manažery a konzultanty z celého světa. Důsledkem byl nárůst cen nemovitostí a chronický nedostatek obecního bydlení pro ty, kteří si nákup vlastního domu se svým platem nemohou dovolit. Británie i USA patří mezi země s velmi vysokým Giniho koeficientem, který měří nerovnost v příjmech lidí, upozorňuje Caryl.
Obě země podle komentátora musí dělat víc pro to, aby tuhle nerovnost snižovaly. „V liberálních demokraciích existuje problém, který není jen čistě ekonomický. Panuje tu atmosféra rozdělené společnosti a nedůvěry mezi jejími skupinami, rostoucí paranoia a odcizení. Tyto obavy jsou hnací silou voličů Donalda Trumpa, který jim říká zapomenutí lidé. Stejně tak ti, kteří hlasoval pro Brexit, chtějí získat zpět kontrolu nad svými životy. Ekonomickou rovinu tu ale nejde pominout, obzvlášť po neštěstích, jako byl londýnský požár, který ukázal, že nerovnost může být otázkou života a smrti. Sledují to západní lídři?“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studně
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.










