čtvrtek 2. 8. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Dvanáct procent obyvatel Evropské unie má na těle nějaké tetování, je to rozšiřující se móda. Před patnácti lety to byl jen každý dvacátý. Z čeho ale tyhle obrázky, vytvořené pigmentem vstříknutým pod kůži, přesně jsou? A je to bezpečné? Jak píše server Politico, takovou otázku si položila Evropská komise, nechala si připravit obsáhlou zprávu, a na cestě je nové nařízení. Ale jak se také říká - je to celé složitější.

Pigmenty, používané tatéry, jsou zvláštní šedá zóna. Neexistuje žádný jejich specializovaný výrobce. Vyvíjejí je chemičky, které je ovšem prodávají jako něco jiného - třeba jako barvy na textilie, auta či plasty. Což zní děsivě. Bavíme se o injekci hluboko pod kůži, což je podle zdravotníků jeden z nejhorších způsobů, jak se škodlivým látkám vystavit. Navíc víme, že některé složky tatérských barev jsou prokazatelně karcinogenní. Také víme, že částice pigmentů putují po tetování tělem, a usazují se třeba v játrech.

Reklama
Reklama

Ale ač potenciálně karcinogenní, není zdaleka zřejmé, zda skutečně reálně škodlivé. Žádný takový výzkum nemáme k dispozici. Spojitost mezi rakovinným bujením a tetováním je nejasná, a je otázka, zda by se ji někdy podařilo prokázat, faktorů je příliš mnoho na to, abychom z nich vydestilovali kotvičku na pravém předloktí. Obava je tedy zatím hlavně teoretická.

A je tedy otázka, zda by celoevropská regulace něco zmohla. Nepřekvapí, že návrh opatření, o níž se Komise chce opřít, je ohromný. Má pět set stran a dotýká se čtyř tisíc chemických látek. Bylo by tedy nemožné užívat většinu dnes oblíbených barviv. Vyvinul by někdo nějaké speciální? Asi ano. Jak by potom ale bylo tetování drahé? Dnes běžné pigmenty by samozřejmě stále bylo možné kupovat a s tlakem ze strany zákazníků také není možné počítat. O složení barev se jich zajímá zlomek, a jde hlavně o možné vyrážky nebo o to, zda jsou barvy veganské. Nad smysluplností bohulibého a teoreticky logického zákona tedy visí otazník.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Švédsko zažívá mimořádně smolný týden. Poté, co v úterý odpoledne neznámí lupiči z katedrály nedaleko Stockholmu ukradli korunovační klenoty nevyčíslitelné hodnoty, přišla hned o den později další špatná zpráva, tentorkát z dalekého severu země. Meteorologové z horské stanice Tarfala hlásí, že jižní vrchol hory Kebnekaise, který dosud platil za nejvýše položené místo ve Švédsku, o své prvenství přišel. Může za to extrémní horko, které ledem pokrytý jižní vrchol rozpustilo, informuje agentura Bloomberg.

Ještě 2. července, kdy meteorologové prováděli pravidelné měření, dosahoval jižní vrchol Kebnkaise výšky 2101 metrů nad mořem. Poslední červencový den už ale hora měřila jen 2097 metrů. Za jediný měsíc, během kterého se Švédsko i zbytek Evropy potýkalo s extrémním vedrem, ztratila špička Kebnkaise celé čtyři metry. Ledová koruna hory odtávala průměrnou rychlostí 14 centimetrů za den, dnes má tedy ještě méně, než je 31., července naměřených 2097 metrů. Nejvyšším vrcholem Švédska se tak stává (nebo se během příštích dnů stane) severní vrchol stejné hory, jehož skalnatá špice měří  2096,8 metrů.

Reklama
Reklama

Ještě nikdy jsem nezažil, že by se jižní vrchol zmenšil tak prudce.

Tweetni to

Výška jižního vrcholu se mění každý rok s ohledem na roční období – v zimě je pod nánosem sněhu vyšší, v létě pak táním klesá. Posledních dvacet let se ale postupně celkově snižuje, každý rok o metr. Letošní úbytek je však z pohledu meteorologů extrémní. „Ještě nikdy jsem nezažil, že by se jižní vrchol zmenšil tak prudce, jako to pozorujeme během letošního léta,“ řekla agentuře profesor profesorka Gunhild Ninis Rosqvist ze Stockholmské univerzity, která je zároveň vedoucím výzkumné stanice Tarfala.

Švédsko letos zažívá rekordní vedra na mnoha místech. Minulý měsíc byla teplota v zemi 3–5 stupňů nad průměrem. Vedro a sucho doprovázely obrovské požáry na severu země.

Reklama
Reklama