Rodí se změna jednacího řádu sněmovny, která má zamezit obstrukcím

Platby za státní pojištěnce, korespondenční volba, novely zákona o ČT a ČRo nebo střetu zájmů. Všechny tyto normy spojují dvě věci: v minulém roce je projednávali poslanci a poslankyně a opozice se ono projednávání rozhodla obstruovat. I do všeobecného povědomí dostaly obrazy zákonodárců nocujících ve svých kancelářích ve spacáku a některé zákony - v těchto dnech zejména aktuální korespondenční volba ze zahraničí - vůbec schváleny nebyly.

To by se od začátku roku 2024 mělo změnit: skupina koaličních poslanců tvořená předsedy poslaneckých klubů a vedená místopředsedou dolní komory Janem Bartoškem (KDU-ČSL) už má shodu na čtyřech základních pilířích ke změně jednacího řádu, tedy zákona, podle kterého Poslanecká sněmovna jedná. Slibují si od ní omezit některé obstrukční praktiky, ale také změnit způsob, jakým opoziční poslanci interpelují ministry a premiéra.

Připravovaná novela počítá s limitem pro poslance při schvalování programu jednotlivých schůzí. „Je to okamžik, který dnes nejvíce svádí k tomu vystupovat s dlouhými proslovy, a de facto tak zablokovat jednání sněmovny a poté i každý další den, kdy se jedná o změnách programu,“ vysvětluje předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný s tím, že přesné lhůty pro řečníky zatím sdělovat nechce. Návrhy chtějí koaliční poslanci ještě v lednu nejprve projednat s opozicí, která podle Výborného dostane příležitost časové limity připomínkovat.

Druhým pilířem je limit pro řečníky s přednostním právem. To mají dle jednacího řádu předsedové politických stran a frakcí, vedení Poslanecké sněmovny a předsedové poslaneckých klubů. Ani zde zatím nechtějí být koaliční poslanci konkrétnější. „Bavíme se o míře limitu, aby to nebylo tak, že dnes může někdo vystoupit s přednostním právem a hovořit šest hodin,“ říká Výborný s tím, že taková vystoupení neodpovídají demokratické debatě, ale nesou zjevné známky obstrukčního jednání. „Pracujeme na řešení, které povede k tomu, že nebude možné obstruovat nekonečnými projevy. Bude limit pro projevy řečníků s přednostním právem,“ potvrdil v ČT už dříve Výborného kolega, předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

V dalším bodě chtějí poslanci naopak čas prodloužit. Namítají, že pro třetí čtení zákona, po jehož schválení postupuje norma do Senátu, je časové okno ve středu a v pátek od 9 do 14 hodin nedostatečné a opozici dává relativně snadnou výchozí pozici k úspěšnému obstruování. Tady už jsou zákonodárci konkrétnější - chtějí, aby se zákony ve třetím čtení mohli schvalovat po celý den a nikoliv pouze do dvou odpoledne.

Konkrétnější jsou i v poslední oblasti, která se týká interpelací. Dle současného návrhu by se opustilo od dosavadního času ve čtvrtek odpoledne i od možnosti ministrů nebýt při interpelacích přítomní. „Pracujeme s tím, že by v hodinovém bloku od 8 do 9 byli vždy přítomní tři ministři,“ říká Výborný s tím, že by takto interpelace probíhaly ve středu, čtvrtek i pátek.

Návrh zároveň počítá se stanoveným - a opět zatím nespecifikovaným - časem na otázku poslance i na odpověď ministra. „Máme vymyšlený mechanismus dohody mezi Úřadem vlády a Poslaneckou sněmovnou, nebyli by to vždy ti samí ministři, museli by se protočit,“ vysvětluje Výborný.

To vše teď plánuje koalice projednat s opozicí. Ta by si podle předešlých vyjádření přála změnu jednacího řádu až od příštího volebního období, pokud vůbec. Z koalice naopak zní odhodlání změnu prosadit už nyní. Opozice dostane možnost se k novele vyjádřit a připomínkovat ji, ale už ne některý ze čtyř pilířů odstranit.