Dokument týdne: Hypnotizující člověk Elvis. Baz Luhrmann svým epickým koncertním filmem oživuje krále rokenrolu 

Elvis Presley poskytl za svůj život minimum rozhovorů. Když se v roce 1972 posadil před novináře před vyprodanými koncerty v newyorské Madison Square Garden, na archivním záznamu je doslova cítit, o jak výjimečnou situaci se jedná. Na otázku, jak je spokojený s obrazem, který o sobě vytvořil, odpověděl: „Obraz je jedna věc, člověk za ním jiná… Řeknu vám to takhle, je těžké dostát obrazu.“ Je to dost možná vůbec jedno z nejosobnějších doznání „krále rokenrolu“, který byl výbušný a nepřehlédnutelný na pódiu, ale nezřídka introvertní na veřejnosti. Režisér Baz Luhrmann zařadil uvedený úryvek z tiskovky do dokumentu EPiC: Elvis Presley in Concert. Spojuje v něm dva zrestaurované filmy z Presleyho koncertů, jež vznikly během zpěvákova pobytu v Las Vegas a jeden z nich zachycuje vystoupení i zkoušky s početným orchestrem. Snímek jde brát jako dovětek k Luhrmannově čtyři roky starému životopisnému filmu Elvis. Jako snahu nechat Elvise, o němž doposud mluvili jiní, mluvit za sebe.