Francouzská historička Muriel Blaive byla propuštěna z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Cítí se poškozena a napsala o tom článek do Britských listů. Dlouze tam popisuje, že na rozdíl od svých českých kolegů měla s texty o české historii mezinárodní úspěch a dokázala si zajistit zahraniční granty. Je tedy přesvědčena, že za výpovědí jsou politické důvody. Důkazy nemá, jen vlastní pocity.
Západní historičku se zájmem o československé dějiny, s nadhledem a znalostí češtiny bychom ještě nedávno vnímali jako dar, přesto odoláme pokušení kritizovat ÚSTR, že se tohoto „daru“ zříká. Uzavírání dohod na jakémkoli pracovišti je příliš interní záležitostí, aby ji dokázal posoudit pozorovatel zvenčí. A pokud je Blaive tak oceňovaná historička, může jít pracovat do jiné instituce, nikdo jí v tom nebrání.
Horší je to s údajnými politickými důvody, ale jinak. Blaive přišla do ÚSTR před necelými deseti lety v rámci volání po „levicových historicích“, kteří budou zkoumat všední a často radostný život za socialismu spíše než komunistické represe. Blaive tedy zkoumala a přišla s tvrzením, že česká společnost ze sebe příliš dělá oběti totality a všechno špatné svaluje na komunisty. To byl v obecné rovině dobrý postřeh. Chartu 77 podepsalo jen 1883 lidí a normalizace velkou měrou stála na podpoře obyvatelstva. Zároveň tu však byly ruské tanky, komunistickou stranu chránily StB a Lidové milice, republika byla omotaná ostnatými dráty a odlišné názory se netolerovaly.
Blaive…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
