Léto nám budiž milostivo

V den, kdy vychází toto číslo Respektu, zbývají čtyři dny do konce dosud nevídané politické akce, v níž se zákonodárci rozhodli pomoci masivně lidem v exekucích. V pátek se uzavře tříměsíční trvání milostivého léta, během nějž se lidé, kteří dluží veřejnoprávním institucím a jsou v exekucích, mohli vyvázat z problému zaplacením pouhé jistiny – původního dluhu, a smazat tím poplatky a penále, které většinou jistinu mnohonásobně převýšily a člověka v exekuci nadosmrti finančně paralyzovaly. Kolik lidí této příležitosti využilo, zatím statistika nesečetla, souhrnné údaje budou dostupné ze zápisů v centrální evidenci dlužníků na jaře. Úspěch akce závisel na tom, jak aktivně města a obce své občany o možnostech milostivého léta informovaly.

Sociální pracovníci a lidé pracující s lidmi v dluzích dávají za příklad Prahu, která od podzimu napnula všechny síly, aby do otevřených dveří vedoucích k osvobození od dlouhodobé dluhové zátěže pomohla vstoupit co nejvíce lidem. Brno naopak sklízí kritiku, že mu na lidech v nesnázích nezáleží, protože informovalo lidi málo a rozhoupalo se pozdě. Co ten rozdílný přístup obou radnic způsobilo?

Není to cizí

Už tři měsíce poslouchají Pražané cestující městskou hromadnou dopravou hlas muže, který jim z reproduktoru pořád dokola říká: „Vážení cestující, pokud máte dluhy – nejen za jízdu načerno –, a proto jste v exekuci, využijte do 28. ledna 2022 akci milostivé léto.“ A po znělce pak přidá informaci o webové adrese, kde si mohou lidé zjistit, jak na to. Kromě toho je Praha oblepena plakáty, které na milostivé léto a na informační linky o něm odkazují, a dlužníci nájemného a dalších pohledávek vůči městu mají ve schránkách dávno dopis s popisem, jak se dluhů zbavit – dostali ho včas, aby to stihli, pokud měli či sehnali peníze na jistinu.

V Praze to celé začalo už loni v září, měsíc a půl před tím, než vstoupil zákon o milostivém létě v platnost. Opoziční zastupitel Patrik Nacher (ANO) s předstihem navrhl usnesení, že se město bude snažit o rozšíření informace o milostivém létě mezi lidi. Nebyl o to mezi zastupiteli žádný spor a primátor Zdeněk Hřib (Piráti) i s radní pro legislativu Hanou Marvanovou (za STAN) byli akci nakloněni.

„Pro mě ani pro město nebylo to téma cizí, dlouhodobě se tématem mravnosti exekucí zabýváme. Znám situaci lidí v dluhové pasti, vím, jak je čas důležitý, tři měsíce nejsou mnoho, aby si vše zařídili, bylo velmi důležité oslovit rychle co nejvíce lidí,“ říká Marvanová, která si celou akci vzala na starost. „Důležité bylo koordinovat všechny oblasti, kterých se to týká, všechny odbory, dopravní podnik, dávat vše dohromady, aby to tvořilo celek.“ Odbor marketingu navrhl kampaň, v rádiích běžely spoty, do ulic se lepily plakáty, město zřídilo vlastní informační linku, vydalo manuál, dlužníci nájemného a dalších pohledávek vůči radnici dostali dopis s informacemi, Praha byla zkrátka tématem milostivého léta zavalena. Radní Marvanová se přitom celou dobu podílela spolu s kolegy z dopravního podniku a lidmi z organizace Člověk v tísni na řešení překážek, které přicházely od exekutorů. Ty milostivé léto připravilo o část zisku na poplatcích a penále, náleželo jim teď jen 908 korun za exekuci, a tak mnozí zdržovali nebo kvůli násobení odměny dělili vymáhanou částku na více položek.

Probrali nás

Zatímco v Praze naplno bušil čilý milostivý ruch, před Magistrátem města Brna se tři dny před Štědrým dnem sešla skupinka vysokoškolských studentů k happeningu. „Informujte o milostivém létě!“ vyzývaly lokální politiky cedule, které drželi v rukou. „V Brně jako kdyby ta záchrana topících se dlužníků nebyla vůbec téma,“ říká Štěpán Balážik, jeden z účastníků. „Chtěli jsme radnici probudit.“ A to se taky stalo.

Ponoukli nás k tomu kluci a holky na happeningu.

„Ano, naprosto jsme zaspali. A až díky tomu happeningu jsem si to uvědomil,“ říká radní Tomáš Koláčný (Piráti), který po výzvě studentů začal s kolegy na koleně připravovat kampaň. Pod tlakem času vymysleli podobu 19 poutačů, které umístili v jednotlivých městských částech, a vyrobili spot do rádia. A na přelomu roku obeslal magistrát i „svoje“ dlužníky na nájemném – celkem čtyři tisíce dopisů.

„Není to ale tak, že bychom do Vánoc nedělali nic,“ říká radní Petr Hladík (KDU-ČSL), jehož stranický kolega Marek Výborný je předkladatelem zákona o milostivém létě. „Ty informace byly na každé lidovecké nástěnce, napsal jsem to na sítě, vyšlo to v tiskovině KDU-ČSL Brno je boží, která chodílidem do schránek,“ popisuje Hladík. „Přišlo mi to tak automatické, že o tom město informuje, že jsem to víc nezkoumal, a samotného mě teď mrzí, že jsem nebyl aktivnější.“ Podle Hladíka za tím rozhodně není zlá vůle, jak je město v některých komentářích na sociálních sítích podezíráno – ale jen fakt, že si to prostě nikdo na magistrátu „nevzal za své“.

„Pamatuju si, že jsme o tom na poradě vedení nebo na radě mluvili, ale už nevím přesně kdy. Upřímně – všichni máme moc bodů vlastní agendy a milostivé léto nepatří do žádné městské gesce,“ říká radní Petr Kratochvíl (ODS), který má pod sebou dopravu. Brněnský dopravní podnik ještě uvažoval o tom, že v lednu obešle s informací o šanci milostivého léta všechny černé pasažéry v exekuci – má jich pět tisíc, každý má dvě až deset pokut, celková vymáhaná částka je zhruba 60 milionů – ale nakonec z plánu sešlo. „Došli jsme k závěru, že by náklady na doporučené dopisy, odhadem 260 tisíc korun, mohly převýšit částku, která by se nám díky milostivému létu vrátila,“ vysvětluje mluvčí DP.

„Ono to opravdu není naše povinnost, děláme to navíc, ale to neznamená, že to nepovažujeme za správné, já rozhodně považuji milostivé léto za důležitou věc,“ říká radní Jiří Oliva (ČSSD), z jehož „gesce“ nakonec odešly dopisy dlužníkům nájemného. „K tomu nás ponoukli ti kluci a holky na happeningu a je dobře, že to udělali, že to takhle připomněli a zviditelnili i pro nás, protože těch agend, které jako radní řešíme, jsou stovky, tohle nás přivedlo k tomu se tím víc zabývat,“ vysvětluje radní Oliva.

Primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS) s hodnocením kolegů, jak říká, „tak úplně nesouhlasí“. Sama se o milostivém létě dozvěděla, jak tvrdí, z médií nebo z internetu, a když přišel 19. listopadu (akce začala 28. října) z ministerstva vnitra dopis s doporučením, aby obce informovaly občany, město mělo už dávno distribuovány přes svůj sociální odbor informace o něm desítkám poskytovatelů sociální péče. „Informace jim odešly dva týdny před tím, než milostivé léto vstoupilo v platnost. Jsem přesvědčena, že přes tyto poskytovatele se informace lidem, kterým mohou pomoci, dostávají nejlépe,“ říká primátorka Vaňková.

Vypočítává, že město informovalo o akci v listopadovém Brněnském metropolitanu, který obyvatelé města dostávají do schránek, a na počátku prosince napsal magistrát o milostivém létě obsáhlou zprávu na svůj úřední web. „Nesouhlasím naprosto s tím, že nás probrala výzva studentů. Naše aktivity v kampani po jejich výzvě měly za cíl připomenout téma v době, kdy do konce zbýval ještě celý měsíc,“ namítá primátorka, která chce soudy o aktivitě Brna vynést, až bude k dispozici srovnání, zda přístup jejího města a Prahy přinesl výrazněji odlišné výsledky. „A podle toho se samozřejmě příště zařídíme. Já si sice opravdu myslím, že se dluhy mají platit, ale milostivé léto považuju za přínosné a jeho myšlenka se mi líbí,“ říká Markéta Vaňková.

Jak Respektu potvrdil ministr spravedlnosti Pavel Blažek, šéfové vládní pětikoalice chtějí vyslyšet žádosti mnohých měst, sociálních pracovníků a Člověka v tísni, který celou akci odborně vedl, a milostivé léto letos ještě jednou zopakovat. „Spoustě lidí může taková akce ještě pomoci, vnímáme, že ty tři měsíce poznamenané covidem a energetickou krizí byly krátké, vyhodnotíme tedy tuto první etapu a chystáme se připravit druhou, poslední,“ říká ministr spravedlnosti. To dává městům, obcím a sociálním pracovníkům více času na přípravu dobré komunikace a lidem v exekucích na našetření jistiny – mnozí totiž nemají ani na ni. Člověk v tísni rozdal na jistinu během posledních tří měsíců asi 15 milionů korun vybraných pro ten účel ve veřejné sbírce.