Na nábřeží Lungotevere podél řeky Tibery opět zaparkovala dlouhá řada bílých kamionů, které prodávají učebnice a neodbytně anoncují blížící se konec prázdnin. V Itálii bylo naočkováno 66 procent populace nad 12 let, všechny regiony jsou momentálně v bílé zóně, a tak je naděje, že školní výuka vypukne bez omezení. Přišlo gran caldo, letní vedra, vzduch rozvlnila čtyřicetistupňová horka a k vlhkosti vzduchu se přimíchal nádech kouře z mnoha požárů, které jsou momentálně vážnějším problémem než pandemie.
Řím se vylidnil, svátek Ferragosto odstartoval poslední etapu prázdnin. Původně se jmenoval Feriae Augusti, čili Augustův odpočinek, císař Augustus ho zavedl v roce 18 před naším letopočtem. „Buon Ferragosto!“ popřáli nám místní osobně i na sociálních sítích, kde k přání přidali veselé emotikony odpočívajících pejsků pod slunečníky, rozloučili se a vyrazili. My zůstáváme a naše okna jako jediná v našem domě svítí do tmy. Před naším domem opět sedí celé noci v zaparkovaném malém červeném fiatu Panda muž a čte si knihu, u toho nenápadně hlídá opuštěná obydlí. Většina Římanů vyměnila rozpálené dlážděné ulice za svou oblíbenou prázdninovou destinaci – Itálii.
Devadesát procent místních totiž cestuje pouze v rámci domoviny, nejezdí ale na stejná místa jako zahraniční turisté. Netáhnou je známá města jako Florencie a Benátky, tam už byli, ani malebná, podle místních lehce přeceňovaná krajina Toskánska. Poslední srpnové týdny míří nejčastěji k vodě, chtějí si odpočinout,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studně
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
