Státy Evropské unie uvalily po vpádu Turecka do Sýrie zbrojní embargo na Ankaru a vyzvaly tureckou armádu ke stažení z oblasti. Operace způsobila „lidské utrpení“, „zásadně ohrožuje evropskou bezpečnost“ v podobě rozpadu kurdského dozoru nad tisícovkami zajatých džihádistů z Islámského státu a možné nové uprchlické vlny a „musí skončit“, uvedla EU. S odsudkem agresivního postupu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana souhlasila také česká vláda reprezentovaná na summitu Unie na konci minulého týdne Andrejem Babišem. Sám český premiér přitom sehrál v tureckém příběhu specifickou roli, které dlouho nebylo rozumět.
Domky se zahradou a školy
Andrej Babiš udělal v případě turecké invaze do severovýchodní Sýrie dnes už známou otočku, kdy Erdoğanův plán nejprve veřejně posvětil, a když k němu došlo, stejně veřejně a hlasitě jej odsoudil. Nějakou dobu šlo jen spekulovat o důvodech premiérova obratu, minulý týden přinesl v tomto smyslu rozřešení. Je poměrně jednoduché: český ministerský předseda prostě netušil, s čím vyslovuje souhlas.
Babiš se v uplynulých dvou měsících setkal s tureckým prezidentem celkem třikrát. Důvod pro takovou frekvenci tu je – v tureckém vězení mimo jiné sedí dvojice Čechů odsouzená na řadu let za spolupráci s kurdskými milicemi. Nejprve Babiš jednal s Erdoğanem na začátku září při oficiální české vládní návštěvě v Ankaře a pak na konci téhož měsíce dvakrát během Valného shromáždění OSN v New Yorku.
V Ankaře spolu oba politici mluvili…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
