Babiš v Erdoğanově pasti

Státy Evropské unie uvalily po vpádu Turecka do Sýrie zbrojní embargo na Ankaru a vyzvaly tureckou armádu ke stažení z oblasti. Operace způsobila „lidské utrpení“, „zásadně ohrožuje evropskou bezpečnost“ v podobě rozpadu kurdského dozoru nad tisícovkami zajatých džihádistů z Islámského státu a možné nové uprchlické vlny a „musí skončit“, uvedla EU. S odsudkem agresivního postupu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana souhlasila také česká vláda reprezentovaná na summitu Unie na konci minulého týdne Andrejem Babišem. Sám český premiér přitom sehrál v tureckém příběhu specifickou roli, které dlouho nebylo rozumět.

Domky se zahradou a školy

Andrej Babiš udělal v případě turecké invaze do severovýchodní Sýrie dnes už známou otočku, kdy Erdoğanův plán nejprve veřejně posvětil, a když k němu došlo, stejně veřejně a hlasitě jej odsoudil. Nějakou dobu šlo jen spekulovat o důvodech premiérova obratu, minulý týden přinesl v tomto smyslu rozřešení. Je poměrně jednoduché: český ministerský předseda prostě netušil, s čím vyslovuje souhlas.

Babiš se v uplynulých dvou měsících setkal s tureckým prezidentem celkem třikrát. Důvod pro takovou frekvenci tu je – v tureckém vězení mimo jiné sedí dvojice Čechů odsouzená na řadu let za spolupráci s kurdskými milicemi. Nejprve Babiš jednal s Erdoğanem na začátku září při oficiální české vládní návštěvě v Ankaře a pak na konci téhož měsíce dvakrát během Valného shromáždění OSN v New Yorku.

V Ankaře spolu oba politici mluvili…