Postav hlídku, pokácej modly

Román Postav hlídku se v Americe stal literární událostí ještě dřív, než vyšel. Jeho autorka Harper Lee se po obrovském úspěchu prvotiny Jako zabít ptáčka (která měla být i její knihou poslední) stáhla v roce 1964 do ústraní. Rukopis pokračování byl za ne zcela transparentních okolností objeven v roce 2014 a spisovatelka, tou dobou téměř slepá a hluchá, údajně svolila se zveřejněním. Román pochopitelně vyvolal nemalá očekávání. Ale jak soupeřit s kanonickým dílem o dětství na segregovaném americkém Jihu třicátých let, kterého se prodaly desítky milionů výtisků?

Generacemi Američanů milovaná hrdinka prvotiny, nezkrotná Jana Luisa přezdívaná Čipera, přijíždí z New Yorku na návštěvu domů do Alabamy. Někdejší školačce je už šestadvacet, avšak zůstává stejně samorostlá a prostořeká. Rodné město očekává, že bude pečovat o churavějícího otce, leč to mladou ženu neláká o nic víc než vyhlídka vdavek a rodinného života. V něčem je však přece jen donucena dospět. Zjistí totiž, že její otec, právník Atikus Finch, není v rasové otázce zdaleka tak bezpředsudečný, jak se domnívala; nešlo mu ani tak o zlepšení údělu černých obyvatel jako o abstraktní spravedlnost. Čipera se musí vyrovnat s tím, že otec i černošská kuchařka Kalpurnie, kteří ji vychovali, jsou obyčejné lidské bytosti s chybami a slabostmi. Smířit se s tím musíme i my, čtenáři, a sejmout svatozář z hlavy advokáta Finche, který se jevil stejně dokonalý jako sošná tvář Gregoryho Pecka v oscarové adaptaci…