Na obranu jednoduchých předvolebních hesel se často říká, že voliči stranické programy nečtou. To je asi pravda, na druhou stranu není důvod si myslet, že Česko zůstává stranou toho, čemu se říká fenomén poučeného voliče. Jde o lidi, kteří nejsou ideologicky vyhranění a chtějí dát hlas stranám, které jim připadají nejlepší. Tito voliči mají v Česku potíž: nedostávají se jim informace, jež ke své volbě potřebují. Detailnější pohled ale ukazuje, že na vině nejsou jen politici.
Nikdo to neudělal
Tématem voleb je nepochybně stav státního rozpočtu, potřeba řešit deficit a dluh s výhledem do příštích let. Některé strany problém staví jako hlavní nebo téměř jediný bod programu a nepochybně tak celé volební klání prezentuje tisk a média obecně. Naléhavost podtrhuje drama, které se odehrává v krachujících ekonomikách Řecka, Španělska, Portugalska.
Přes to všechno budou českým voličům u voleb chybět základní informace, jak se rozhodovat. Předvolební kampaň trvala s různými peripetiemi téměř rok (od pádu Topolánkovy vlády), za celou dobu však nikdo nespočítal, jaký dopad by navrhované programy stran na stav rozpočtů vlastně měly. Strany nabízejí povšechné deklarace – ty napravo o zodpovědných škrtech, ty nalevo zase o obraně sociálních jistot a zvyšování příjmů do státní kasy prostřednictvím zdanění bohatých. Diskuse se za celou dobu neodlepila od načrtnutí základních ideologických postojů, jež samy…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 50 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
