„Nic se nedá zcela vyloučit,“ říká Otmar Issing a sotva to v telefonu dořekne, už posluchače uklidňuje: „Ale nestane se to, euro nezmizí. Ty náklady by byly obrovské a ve finále by na tom země prodělaly.“ Německý profesor ekonomie Issing ví, o čem mluví. V devadesátých letech jako člen bankovní rady německé centrální banky prosazoval zavedení eura a poté usedl na stejný post v Evropské centrální bance.
Kniha profesora Issinga o budoucnosti eura je považována za nejlepší práci svého druhu. Vyšla však sotva před rokem a mezitím – jak její autor přiznává – je celá řada věcí vzhůru nohama. Děje se i něco donedávna nepředstavitelného – v salonních diskusích v Bruselu zaznívají úvahy, že některé země možná budou chtít z eurozóny vystoupit. „Bezesporu jsme v nejtěžším momentu od chvíle, kdy bylo euro přijato,“ říká pan Issing.
Otázka pro Čechy je jasná: Mají se radovat z toho, že jim na rozdíl od sousedních Slováků chrastí v peněženkách koruny, anebo se své východní sousedy snažit co nejrychleji dohnat?
Předražený Dublin
Na začátku stály dlouholeté spory politiků i ekonomů, když se ale v lednu 1999 poprvé objevily v deseti evropských zemích cenovky s dvojitě přeškrtnutým éčkem, hlásili experti klíčový okamžik. „Zdaleka nejde jen o měnu, euro je od začátku brané…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 53 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
