Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka, Politika

Další ostuda pro Česko

Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Přestože obě komory českého parlamentu schválily Lisabonskou smlouvu, chystá skupina senátorů ODS vedená Jiřím Oberfalzerem další stížnost k Ústavnímu soudu pro změnu ve věci tzv. vázaného mandátu, který schválení smlouvy umožnil. Prezident Václav Klaus na podání této stížnosti čeká, smlouvu zatím ratifikovat nechce.

Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Představme si tedy tento scénář. Irsko Lisabonskou smlouvu začátkem října v referendu schválí. V Německu lze čekat schválení změn zákonů předepsaných tamějším Ústavním soudem rovněž v brzké době. První zasedání Evropské rady po irském referendu se bude konat až po českých parlamentních volbách. Vzhledem k tomu, že nebude ještě sestavena nová vláda, je dosti pravděpodobné, že Českou republiku, která jako jediná nebude mít ratifikovánu Lisabonskou smlouvu, bude na tomto summitu reprezentovat Václav Klaus. Muž, který smlouvu odmítá, ale zároveň jakoby čeká na irské referendum nebo vyřízení ústavní stížnosti.

Kdyby alespoň v Evropě chápali, o co Čechům jde, proč právě oni sypou písek do institucionálního soustrojí, a to zrovna v době ekonomické krize se všemi jejími neblahými sociálními důsledky? Náš stát má zase jednou našlápnuto k obrovské ostudě, patrně ještě větší, než byl pád vlády uprostřed předsednictví.

Důsledek: Nikdo nás nebude brát vážně, pokud nás ještě někdo vážně bere. Až budeme něco potřebovat my (třeba v klíčových věcech energetické bezpečnosti), každý se na nás zvysoka vykašle. Pamatujme si, kdo za to může.

V minulém Respektu jsme se dozvěděli od představitele strany TOP 09 Jaromíra Drábka, že je třeba skoncovat s argumentací o obchodním tajemství, když je na jedné straně obchodní transakce stát nebo obec, respektive zájem daňového poplatníka. To je tedy novinka! Organizace jako Transparency International (TI) tohle přece říkají už dávno. Zajímavé je, že právě do TI se Kalousek jako ministr neustále obouval či s ní doslova válčil. A zrovna on se tímto ponaučením neřídil. Část smlouvy s Nomurou je dosud tajná právě s poukazem na obchodní tajemství. A komu bylo prodáno C.S. Cargo, nebylo nikdy zveřejněno.

No nic. Asi je třeba naučit se to křesťanské, že je třeba ocenit, že někdo nakonec procitne, jakkoli pozdě se to stane. I když vlastně – teprve až budou u moci, poznáme, jestli ti lidé procitli, nebo nás vodí za nos.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 36/2009 pod titulkem Další ostuda pro Česko