Turci přicházejí
„Anatolský Němec“ Cema Özdemira bourá bariéry kolem německých Turků po celou svou politickou kariéru. Předminulý víkend byl na sněmu strany Sjednocení 90/Zelení zvolen jedním z jejích dvou předsedů, jako první politik pocházející z přistěhovalecké rodiny v Německu.
Bylo prostřeno. Měla to být příjemná večeře, obývací pokoj osvětlovaly zapálené svíčky. „Někdo zemřel?“ zeptali se tiše Özdemirovi, kteří přišli na návštěvu. „Ne, ty svíčky tu mají navodit útulnější atmosféru,“ vysvětlil asi desetiletý syn německých hostitelů. Jeho maminka přinesla z kuchyně koláč a Özdemirovi se zase divili. „Oni jedí nejprve dezert?“„Ne, to je hlavní chod,“ vysvětlil jim už jejich syn, tehdy také asi desetiletý Cem Özdemir. Chtěl tento večer sblížit svět vlastních rodičů se světem rodičů svého německého kamaráda. Pro Özdemirovy, kteří přišli do Německa z tureckého venkova, byl ale koláč jako vrchol pohoštění známkou chudoby.
Revanš turecké rodiny probíhal v úplně jiném duchu – s německými rodiči Cemova kamaráda hodovali několik chodů, nahlas hrála televize, všechny dveře v domě byly otevřené na důkaz, že před návštěvou nemají co skrývat.
Světy rodičů se neprotnuly, vzájemné návštěvy už nepokračovaly. Pro Cema Özdemira, který se v roce 1965 narodil už v jihoněmeckém Švábsku, bylo však putování mezi tureckými a německými obýváky a pochopení obou světů odmala samozřejmostí. „Někdy si připadám, že jsem pořád tím, kdo musí překládat a vysvětlovat, jak ti druzí myslí, jednají a sní,“ říká.
Podobně jako v této historce, kterou v profilu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 55 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
