Když je dnes člověku šedesát
V září to bude čtyřicet let, co si spolu Plastici zahráli poprvé. Oslaví to v USA a Kanadě na čtyřicetidenním turné.
V propagačním časopisu A Tout Prague určeném pro frankofonní turisty je zařazená mezi české kulturní fosilie: její portrét je v posledním čísle magazínu otištěn vedle pozvánky do starého havířského města Kutná Hora, středověkého Jindřichova Hradce anebo renesančního Martinického paláce na Hradčanech. Jenže kapela The Plastic People of the Universe hraje stále dál. Loni absolvovala osmdesát pět koncertů a letos jich bude ještě víc.
V září to bude čtyřicet let, co si spolu Plastici zahráli poprvé. Oslaví to v USA a Kanadě na čtyřicetidenním turné. Jak vlastně vypadá takový život hudební legendy, jejíž otcové zakladatelé Josef Janíček,Jiří Kabeš a Vratislav Brabenec dnes už dosáhli věku, o němž jejich píseň Dvacet tvrdí: „jen ten, komu je šedesát, může jít se sklerózou klidně spát“?
Alkoholismus na postupu
Je třetí srpnový pátek a v Lomečku u Domažlic to vypadá, že se žení čerti. Olověná obloha, proudy kalného deště, cáry mlhy a studený vítr připomínají spíš sychravý podzim než prosluněné léto. Zdeněk Zrůst (1972) má v Lomečku už třináctý rok od obce pronajatý starý kamenný lom porostlý břízami. V tyrkysově modrém jezírku školí adepty sportovního potápění, na břidlicově tmavém skalnatém podloží pořádá sochařské výstavy a v rozlehlém dřevěném srubu hudební koncerty. „On někdo přijde,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 52 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
