Vyhnanci nám s minulostí nepomohou
Až na několik nevelkých novinových článků nevzbuzuje expozice, která představuje dvacáté století jako století vyhánění a exodů, žádný větší zájem ani žádnou slyšitelnou reakci českých politiků.
Mezi Varšavou a Berlínem stačila už výstava „Vynucené cesty“ vyvolat další z polsko-německých krizí, v poslední době stále častějších, mezi Prahou a Berlínem je naprostý klid.
Až na několik nevelkých novinových článků nevzbuzuje expozice, která představuje dvacáté století jako století vyhánění a exodů, žádný větší zájem ani žádnou slyšitelnou reakci českých politiků. A to přesto, že v expozici, která začíná genocidou Arménů v Osmanské říši a končí válkami v bývalé Jugoslávii, zaujímá vyhnání Němců v roce 1945, také z našich Sudet, dominantní místo.
Výstava otevřená před několika dny na hlavní berlínské třídě Unter den Linden je o to důležitější, že je předstupněm k vybudování Centra proti vyhánění, které se má stát jakýmsi muzeem a památníkem utrpení vyhnanců. Předsedkyně Svazu vyhnanců Erika Steinbachová se snaží jeho vznik už dlouhá léta bezvýsledně prosadit. Nyní je však blíže než kdykoli předtím.
Průlomová událost
Vládní Křesťansko demokratická a sociální unie (CDU/CSU) kancléřky Angely Merkelové má vybudování centra dokonce ve svém volebním programu a podpory tohoto projektu se nevzdala ani v rámci velké koalice. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) dokonce ve svém komentáři označil výstavu „Vynucené cesty“ za průlom ve snahách o vznik centra, a to v přímo v samém srdci Berlína. Tam by mělo tvořit symbolický protipól monumentálnímu památníku obětí holocaustu – památník…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
