Teror a trest v Nalčiku
Série teroristických útoků v podkavkazském Nalčiku ukázala především jednu věc. Ještě před měsícem, když se bilancovalo výročí přepadu a následného masakru školáků v Beslanu, se zdálo, že Putinova tvrdá politika je úspěšná. Vždyť zatímco teroristé vyděsili dvakrát Londýn, Rusko žilo více než rok v klidu. Ale jen do minulého čtvrtku. Do třistatisícového města Nalčik v Kabardinsko-balkarské republice vtrhli ozbrojenci, napadli několik administrativních cílů – úřadovnu ministerstva vnitra, sídlo Federální bezpečnostní služby, vojenské velitelství a policejní stanice – a vzali rukojmí. Prezident Putin zareagoval okamžitě a poslal do Nalčiku vojsko. Podle zpráv BBC vojáci osvobodili řadu rukojmí a přitom zlikvidovali ozbrojence, kteří je střežili. Podle oficiálních údajů přišlo o život přes 100 lidí – 90 ozbrojenců, 20 policistů a 14 civilistů. Policie údajně zadržela 27 útočníků. Agenturní zprávy se nezmiňují o počtu zabitých rukojmí, ale při známém vztahu Kremlu k jejich životům je na místě spíše skepse. K akci se přihlásila Kavkazská fronta, nicméně je připisována Čečenům coby premiéra jejich nového lídra Abdula Chálida Sadulajeva. Politicky to shrnul člen bezpečnostního výboru Státní dumy Gennadij Gudkov: „Události v Nalčiku opět jasně prokázaly bezmoc ruských zvláštních služeb a justičních orgánů, jež jsou samy zasaženy korupcí.“
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
