Je sociologie skutečně buržoazní pavěda, jak říkával Josif Vissarionovič Stalin? Ten, kdo očekával výsledky německých voleb z 18. září podle prognóz, by dal starému bolševikovi za pravdu. Netrefila se ani jedna renomovaná agentura a reální pozorovatelé nevěřili svým očím. Nečekaný úspěch vládních sociálních demokratů (SPD) kancléře Gerharda Schrödera, kterým se podařilo získat 34,3 % hlasů, a naopak výsledek opozičního bloku obou křesťanských stran (CDU/CSU), který zůstal se ziskem 35,2 % daleko za původními očekáváními, postavily úplně na hlavu nejenom předvolební prognózy, ale i mnohé z dosavadních konstant německé politiky.
V Německu tak vznikla velmi zajímavá situace, při které se vzhledem k výraznému úspěchu nové Levicové strany (8,7 %) a zejména liberálních Svobodných demokratů (FDP, 9,8 %) nabízejí hned čtyři možné většinové koalice – velká (sociální demokraté + konzervativci), semaforová (sociální demokraté + Zelení + liberálové), tzv. Jamajka (konzervativci + Zelení + liberálové) a červeno-rudo-zelená (sociální demokraté + levičáci + Zelení). Stoprocentně se dokonce nedá vyloučit ani vznik menšinové vlády či opakování voleb. V tuto chvíli je volební výsledek stále ještě neúplný, neboť v jednom drážďanském obvodu se bude kvůli náhlému úmrtí jedné z kandidátek volit teprve 2. října. Přesto se ale zdá pouze málo pravděpodobné, že by se na povolebním rozložení sil mohlo ještě něco…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
