Co Slovák, to muzikant

Na trenčínském hudebním festivalu Pohoda nechyběla ani letos světová jména jako Prodigy nebo Garbage, hledačům nových hudebních dobrodružství se ale kupodivu vyplatilo dát přednost domácí nabídce. Slovenská hudební scéna totiž v poslední době překypuje opravdu roztodivnou směsí neokoukaných zajímavých muzikantů.

Zastávka Kysak

Slovenské Glastonbury, letos určitě největší festival na území bývalého Československa, neaspiruje na tuhle přezdívku náhodou. Nejen kvůli osmi pódiím, 150 položkám v programu nebo třicetitisícové návštěvnosti. Návštěvník zvyklý často z českých festivalů na chaos, nekonečné fronty na teplé pivo a studenou klobásu, hodinová zpoždění v programu a špatný zvuk bude příjemně překvapen, že na Pohodě všechno funguje naprosto bezchybně. Dokonce i sekuriťáci se na Pohodě usmívají – mají to nařízené od pořadatele. A na program se vejdou také politické debaty o komunismu a estébácích s Jánem Langošem nebo show ministra obrany, který před davem mladých oznámí okamžité zrušení povinné vojenské služby. Slovensko má na rozdíl od Česka jen tři větší open air festivaly za sezónu, ale zdá se, že méně znamená někdy více.

Před hlavním pódiem je plno – na scénu přichází čím dál populárnější prešovská skupina Chiki liki tu-a. Jejich vzkříšená nová vlna připomíná trochu Pražský výběr, recesistické texty zase mají blízko třeba k Manželům. Utahují si ze všech…