Do Evropy míří geneticky modifikované potraviny. Švýcarská firma Syngenta dostala minulý týden od Evropské komise povolení na prodej čerstvé nebo konzervované kukuřice v obchodech po celé Unii, čímž komisaři ukončili pětiletý zákaz dovozu této upravené plodiny do Evropy. Bruselští komisaři argumentují tím, že věrohodné vědecké důkazy o škodlivosti „frankensteina“, jak si geneticky upravené potraviny zvykli titulovat Zelení, chybí. Navíc slíbili, že obaly s modifikovanou kukuřicí budou zřetelně označené.
Rozhodnutí Bruselu přivítali všichni tři hlavní producenti modifikované kukuřice – Spojené státy, Kanada a Argentina. Radost to ale může být předčasná. Na rozdíl od spokojených konzumentů za Atlantikem se Evropané dívají na geneticky upravené potraviny s nedůvěrou. Není tedy jasné, nakolik je šéfové hlavních obchodních řetězců – protože o ně především jde – zařadí do své nabídky. Navíc Komise schválila dovoz pouze jednoho druhu kukuřice. Další budou muset podstoupit stejnou proceduru, nemluvě o případu, že by někdo chtěl upravené rostliny pěstovat.
Evropská komise ovšem čelí tlaku Světové obchodní organizace, která považuje dosavadní obstrukce za neopodstatněný zásah do volného obchodu. Lze tedy očekávat, že Brusel udělí další razítka. A až dojde na pěstování, pocity všech odpůrců budou nepochybně hořké: vzhledem k pravidlům, která v evropském zemědělství panují, budou produkci „frankensteina“ dotovat ze svých daní.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
