0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Diskuse18. 7. 20036 minut

Poslední vlak je připraven k odjezdu

Hana Švejdarová

Napříč Evropou probíhá kampaň představující železnici jako dopravu pro 21. století,“ napsal před časem ve svém komentáři Marek Švehla (Vlak na první koleji, Respekt č. 17/2003). Má pravdu. Nedodal však již, že podobně hlučné akce mají často za cíl jediné – zakrýt nejistotu. Nejen České dráhy se totiž potýkají s vážnými potížemi, které ohrožují jejich existenci. V červených číslech jsou již delší dobu i železniční společnosti po celé vyspělé Evropě a nikdo si dnes netroufá odhadnout, podaří-li se je ještě vůbec vzkřísit k životu. Potíže Českých drah jsou zkrátka hlubší povahy a zdaleka nespočívají jen ve skutečnosti, že jejich „životní styl“ stále připomíná předlistopadové doby, jak píše Marek Švehla. Protože jsme podědili hustou železniční síť a kolejová doprava je ekologicky jednoznačně nejšetrnější, stojí za to podívat se na tyto problémy podrobněji.

Jako za Stephensona

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Celá Evropa má hluboce zakořeněný romantický vztah k železnici. Tato love story začala už v roce 1825, kdy britský inženýr George Stephenson řídil svou parní lokomotivu na první cestě ze Stocktomu do Darlingtonu po první veřejné trati na světě. Od té doby byla vybudována obrovská železniční infrastruktura, telegraf patří minulosti a vagony mají aerodynamický tvar, podíváme-li se však na rychlost přepravy, zažijeme šok: náklad se dnes po evropských tratích stále pohybuje průměrnou rychlostí…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc